Článek
Mirka měla vojenskou čepičku, pistoli a hrála si s autíčky. Její ženské znaky se nedaly muži dost dobře přehlédnout, ale Mirka byla zamilovaná do koní. Všechny jsme ovlivněny archetypy princezen a přejeme si potkat hodného prince. Toho, na kterého se budeme moci spolehnout s láskou a věrností, s výchovou dětí, se splácením hypotéky a s tím, že nás na stará kolena nevymění za mladší model princezny. Zatímco ale pohádka končí svatebním veselím, skutečný život je věčná práce na vztazích. Na partnerských, rodičovských, mileneckých, manželských…
Proč jsme na všechno samy?
Také se občas zlobíte na muže, že nemají žádné vychování? A také si myslíte, že vám vaše manžely, milence a přítele zkazily jejich matky, první lásky a vůbec všechny ženský před vámi? Že kdyby je vychovával někdo jiný, nebyli by z nich teď takoví mazánci, lenoši, natvrdlíci, pomalíci a vůbec?
Částečně máte pravdu. Začátkem týdne jsem byla navštívit svou kamarádku po hysterektomii. Je to úžasná žena povoláním manažerka. Teď po náročné a komplikované operaci má spoustu času na přemýšlení, protože nemá síly ani energie na rozdávání. Byla přinucena začít myslet sama na sebe. A tak se mi přiznala, že zatímco si dřív poradila se vším sama, musela nyní požádat svého kolegu v práci o posekání trávníku na chalupě. Začala jsem ji za to chválit, že je prostě skvělá. Že dokáže požádat o pomoc. Já s tím mám dodneška obrovské problémy. Byla jsem vychována v rodině, kde se razilo heslo „raději si ukousnout ruku, než přiznat, co tě trápí a s čím potřebuješ pomoci“.
Mužů ochotných přiložit ruku je máloFoto: Thinkstock
Myslím si, že podobně jako já vyrůstalo spousta žen a dívek. Nejedná se o problém rovnoprávnosti mezi muži a ženami. Jedná se o ženské vědomí vlastní ceny. A je předáváno z matky na dcery. Nedobrovolně samostatné ženy se domnívají, že jejich síla spočívá v tom, že jsou schopny si vše obstarat a zařídit samy. Potom se ale následně cítí frustrované, když okolí bere jejich aktivitu jako samozřejmost. Partneři se jim většinou vyhýbají, nebo si je za partnerky vybírají slabošské typy mužů.
Návod, jak najít gentlemana
Ale my všechny si přejeme potkávat gentlemany. Muže, kteří vědí, jak se chovat k pravé dámě a ženě. Takové, kteří nás nenechají čekat na domluvené schůzce, nestojí před námi s rukama v kapsách, neignorují nás. Mužskou přirozeností je ženám pomáhat a chovat se galantně, i když tomu samy nevěříme. Druzí lidé si k nám dovolí pouze to, co jim dovolíme my samy. A to se týká i mužů. Pokud nedokážeme požádat našeho partnera o pomoc, nemůžeme se divit, že žádného gentlemana nikdy nepotkáme. Právě naopak. Budeme potkávat muže, kteří na nás budou zvyšovat své nároky a neuznají to, co děláme. Možná nás budou i ponižovat a zlehčovat všechno to, co jsme schopny zvládnout. Proč?
Protože muži nemají všehoschopné ženy rádi. Potřebují pomáhat a ochraňovat, pokud nemohou, začnou se rozhlížet po jiné. A my se s lítostí a zjištěním, že jsme na všechno zůstaly zase samy, proměníme v tříhlavé saně. A pohádky je konec.
Není pravda, že v lásce mají štěstí mrchy, protože umí muži manipulovat a oni je rádi obletují. Mrcha ví, co chce a dokáže si o to říct a nikdy nešetří chválou. Tak proč aspoň nezkusit být občas malou mrškou? Třeba i ten váš muž doma je zatím neobjevený gentleman!
