Článek
Hlavní hrdina snímku Potok pracuje v malém divadle jako výtvarník. Je mu kolem třicítky a jeho život se neubírá v podstatě žádným směrem. Svoje okolí i sám sebe pozoruje s opovržením. Vše se změní teprve v momentě, kdy potká Černou.
Zamilovaná dvojice uniká z města. Nevyhnutelně však znovu naráží na lidskou vypočítavost, mělkost a nevkus. Potok se propadá do dřívější skepse, která vede až k totálnímu rozpadu jejich vztahu. Černá ho opouští a zoufalý Potok pomalu dochází ke smířlivějšímu postoji ke světu, kde už ale není místo pro velkou lásku a temnou romantiku.
Oproti stejnojmenné literární předloze Jáchyma Topola, která se odehrává během tří let po roce 1989, film časové určení opomíjí. Soustředí se na vnitřní konflikty hrdiny, které jsou nadčasové.
O románu a o filmu Sestra
V roce 2003 začal Vít Pancíř, experimentální filmař, animátor a tvůrce videoklipů kapely Psí vojáci, pracovat na scénáři podle románové předlohy Jáchyma Topola a samotné natáčení trvalo rok.
„Pancířovy filmy se mi zamlouvají pro ostrost pohledu, zahalenou ovšem v nostalgii, a pro jeho docela jemný humor... Dobře vím, že na jednoho čtenáře, který Sestru přečte, jich spousta knížku odloží, či dokonce odhodí. To ale nevadí! Budu asi trochu snob, moje zboží není pro každého," shrnuje Jáchym Topol.
Tím naráží na fakt, že přestože se Sestra řadí k těm nejvýraznějším českým románům porevoluční doby, tak není snadné tento pětisetstránkový text pojmout.
„Je naprostá blbost jít na tenhle film s tím, že uvidím něco jako underground devadesátých let. Je to nadčasový příběh - příběh o lásce. Pancířovi se navíc povedlo, že doba, ve které se film odehrává, není úplně evidentní. Na době ani generaci v něm nezáleží..," říká Filip Topol z Psích vojáků.
V hlavních rolích diváci uvidí animátora a především výtvarníka divadla Minor Jakuba Zicha a původem makedonskou herečku Veriku Nedeskou.