Falešný infarkt. Dá se rozeznat od toho skutečného?

Bolest na hrudi je jedním z nejčastějších důvodů výjezdu záchranné zdravotnické služby, většinou je přítomna i dušnost, tedy ztížené dýchání. Ne vždy se ovšem jedná o infarkt. Tento typ bolesti nemusí pocházet ze srdce a v mnoha případech se dokonce nejedná o nic vážného. „Na vině může být například onemocnění žaludku nebo návrat žaludečních šťáv do jícnu,“ říká profesor Petr Toušek z Kardiologické kliniky 3. LF UK a FNKV. Které další stavy se ohlašují stejně nebo podobně jako infarkt?

Hrudník a horní končetiny jsou funkčně spjaty v oblasti krční páteře. Z krční míchy vycházejí důležité nervové kmeny pro přední stranu hrudníku a ruce. „Přítomnost opotřebení krčních obratlů vede ke vzniku kostních výrůstků, které mohou nervové kmeny mechanicky dráždit a vyvolávat bolest podobnou té infarktové,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně. Tyto problémy se léčí fyzioterapií a změnou pohybových stereotypů.

Za intenzivní bolestí na hrudi může stát i zánět chrupavky spojující žebra s hrudní kostí, nemoci se říká kostochondritida nebo Tietzův syndrom. Nejčastěji se objevuje u žen starších 40 let, léčí se změnou pohybových stereotypů, fyzioterapií a léky proti bolesti a zánětu.

Syndrom zlomeného srdce neboli stresová kardiomyopatie vede k závažnému krátkodobému poškození srdečního svalu. Projevuje se podobně jako infarkt, tedy náhlou intenzivní bolestí na hrudi a dušností. „Odborně se tomu říká Takotsubo syndrom a název se odvíjí od japonského označení nádoby na chytání chobotnic, jejíž tvar připomínal lékařům postižené srdce v akutním stadiu onemocnění,“ vysvětluje Petr Toušek. „Tato změna je patrná na rentgenovém snímku hrudníku, kdy srdce změní svůj tvar z obvyklého protáhlého na téměř kulovitý,“ informuje Hana Matějovská Kubešová.

Takotsubo syndrom nejčastěji postihuje ženy po menopauze, může ale zasáhnout i muže. Na vině je prudký nárůst stresových hormonů způsobený stresující nebo radostnou událostí. „Kromě emočního podnětu může být příčinou i krvácení do mozku nebo záchvat astmatu,“ dodává profesor Toušek.

Většina pacientů se zotaví během několika týdnů – léčba spočívá v naordinování klidového režimu a případně v léčbě vzniklých komplikací, nejprve v nemocnici a poté doma. Výjimečně může skončit zlomené srdce až smrtí.

Perikarditida neboli zánět osrdečníku (blána chránící srdce a umožňující jeho stahy) se také projevuje bolestí na hrudi a zvýšenou teplotou. Na vině může být klasická viróza nebo přechozená nemoc. Nepodceňujte ani srdce v souvislosti s covid očkováním.

Průběh zánětu osrdečníku nemusí být dramatický, následkem ale může být i selhání srdce. Léčí se klidem na lůžku a protizánětlivými léky.

Žádná bolest na hrudi by se neměla podceňovat, a pokud je silná a trvá, je vždy na místě zavolat rychlou záchrannou službu. Laik totiž rozdíl mezi infarktem a bolestí na hrudi jiného původu nemá šanci poznat. „Při trvající bolesti na hrudi je nutné vyloučit vždy život ohrožující onemocnění, nejčastěji infarkt, a to bez EKG nelze,“ upozorňuje Petr Toušek s tím, že až potom je případně čas pátrat po jiných příčinách. A to přesto, že jsou častější.

I infarkt se o slovo může hlásit plíživě. Které nenápadné symptomy nepodceňovat?