Evoluce korzetu: Fetiš, mučicí nástroj i zdravotní pomůcka

Stejným tempem, jakým se měnila představa ideálu krásy, se vyvíjel i korzet. Koneckonců jeho hlavním posláním bylo vytvarovat postavu do dokonalé formy. Jenže přísně utažená šněrovačka způsobovala svým nositelům mnohdy vážné zdravotní problémy. Čím si tedy podmanila svět? Lekce módních dějin právě začíná.

Za kolébku vzniku moderního korzetu je považována Itálie, ale populárním jej udělaly až Francouzky. Velký podíl na tom má královna Kateřina Medicejská (†1589), manželka panovníka Jindřicha II. Francouzského (†1559), dámy s širokým pasem na svém dvoře totiž nechtěla. Jedinou možnost, jak zůstat u Jejího Veličenstva v oblibě, přinášela nepohodlná pomůcka.

Vzhled i účel samotného korzetu se v průběhu času formoval. Přizpůsobil se aktuálním trendům, a tak dokázal každé ženě vykouzlit postavičku podle preferencí dané doby. Siluetu vytvaroval do přesýpacích hodin, protáhl pas či prodloužil trup. V sedmnáctém století se nosil úzký kónický korzet, který kontrastoval s širokou sukní, v osmnáctém století se začaly vyrábět modely s větším počtem kostic, v devatenáctém století byla hitem šněrovačka zdůrazňující vosí pas a velké popularitě se rovněž těšily korzety v pánské módě. I muži chtěli vypadat štíhleji.

Dvacáté století nabídlo světu nejdelší korzety v dějinách. Varianty do půli kyčlí uměly zmenšit zadeček i stehna. Úspěch zaznamenaly také krátké břišní pásy, které vyčarovaly ženské křivky i postavám s neznatelným pasem.

Nejdůležitější součástí korzetů jsou samozřejmě kostice. Kvalitní modely v sobě dnes mají zabudované díly z oceli, ale na trhu seženete i plastové. Ty vám ovšem nepřinesou kýžený efekt, na viditelné vylepšení postavy můžete s měkkými kosticemi z umělotiny rovnou zapomenout, zeštíhlení bude pouze minimální. Dříve se k výrobě používaly velrybí kosti, přesněji řečeno šlo však o útvary z ústní dutiny kytovců, které slouží k filtrování potravy. Kostice do šněrovaček mohly být i ze slonoviny či železa.

Železné prvky ale často rezivěly, a protože se korzety takřka nedaly vyčistit, patřila pod ně speciální košilka, která zabraňovala přímému styku s kůží. Nosí se i v současnosti, a to ze stejného důvodu – korzet se nedá prát v pračce a zbavit jej všemožných nečistot lze opravdu jen velmi stěží.

Na vrcholu své slávy byly korzety v devatenáctém století a právě tehdy se začaly objevovat první spekulace o účincích na lidské zdraví. Mnozí je považovali za prospěšnou věc, která pomůže k správnému držení těla, a proto chodily poctivě sešněrované i malé děti. Kolem deseti let je chlapci odkládali, děvčata pokračovala v nošení dál.

Někteří lékaři se ale přikláněli k názoru, že korzet způsobuje nenávratné poškození vnitřních orgánů, deformaci těla, dýchací potíže a předčasné ukončení těhotenství. Případné zájemce se tedy snažili od tohoto kousku oblečení odradit. Pravdou je, že extrémně utažený korzet mohl, alespoň co se týče komfortu, směle konkurovat svěrací kazajce.

Ano, byl hitem dob minulých, ale ani dnes se na něj nezapomíná. Než jako schované spodní prádlo se už častěji nosí tak, aby byl rovnou všem na očích. Korzet bývá součástí plesových i svatebních šatů, korzetový pás zas skvěle vypadá v kombinaci s bílou košilí. Šněrovačka našla uplatnění také u všelijakých subkultur, vyznavačky temného gothic stylu nebo steampunku by se bez ní neobešly.

Model prádlového typu dokáže rozproudit sexuální fantazie, a tak je zcela nezakrytě vnímán jako erotická pomůcka, zvláště pak při praktikách BDSM. Stále však po světě chodí mnoho žen, které se do něj dobrovolně šněrují kvůli dokonalejším křivkám.

Podívejte se na korzetové šaty v podání celebrit. Umí je nosit?