Článek
Já vím, že muži slepí nejsou. Normální zdravý muž zcela jistě rozezná dvacetiletou krasavici od zralé padesátnice, ale rozhodně si nevšímá věcí, které trápí většinu z nás.
Vrásky. Řeší je snad každá z nás (i ty dvacítky). No bože, tak nám prostě kůže stárne, vždyť mužům taky. Ale jsou přece od smíchu i trápení, a ty k životu patří. Před pár dny mi rádiová kolegyně, která se vzhledem živila a občas ještě živí (zdravím Dianu Kobzanovou, fakt jí to sluší!), položila otázku: „Hele, a neuvažuješ o botoxu do čela?“ Vykulila jsem oči a běžela k zrcadlu na záchodě. No jo, rejhy jako od Přemysla Oráče! Že by ten včerejší večírek? Asi jo, ale to večer spraví indulona. A i kdyby ne, mám je po tatínkovi, heč!
Špeky. Ježkovy oči, jsou vaše! Rozhodně vás nenabádám k nezřízenému obžerství, ale trápit se hlady? Kdo to kdy viděl? Několik let se raději pravidelně protahuju na pilates, chodím běhat, jezdím na kole a cítím se dobře. I když nemám postavu jako modelka (absence 20 cm výšky a velikosti poprsí), připadám si ve svém těle příjemně a vím, že něco vydrží.
Vlasy. Už jsem se smířila s faktem, že se mi vlasy kroutí. Vždycky jsem toužila po účesu à la Jennifer Aniston. Zkuste ale každé ráno mučit vlasy tužidlem a fénem! Strašně u toho bolí ruce, žere to proud, vlasy trpí, a navíc se bojíte každé dešťové kapky. A co teprve podzimní mlhy! Hrůza. Pudl! Tak si teď užívám vrabčího hnízda a namlouvám si, že lokny mi prostě sluší. Protože ke mně patří.
Válečné maskování. Jo, na mysli mám naši každodenní snahu namalovat si na obličej obrázek pro veřejnost. Netrapte se kopírováním trendů z módních časopisů! Nemáte ani představu, kolik vrstev make-upu na sobě ta modelka na fotce má! Tunu! Taky jsem to vyzkoušela, a byla jsem krásnáááá. Pod žárovkou v koupelně, ovšem. Na denním světle jsem už ve dvaceti vypadala jako kreslená. Dnes vyznávám heslo, že méně je více. Funguje to, fakt. Dobré jídlo a spánek vyřeší spoustu problémů za vás. Já vím, že to víte, všude to čtete, ale spíte a jíte dobře? Nechtějte mě potkat po mejdanu!
Oblečení. Když si vzpomenu na večírek, kde jsem si vyseděla modřiny (jo, tam, kde se sedí), jenom abych si nevytahala kolena u nových úzkých džínů! I když si nafoukaně myslím, že módní policie by mě nedostala, rozhodně dneska nevyrazím ve vystajlovaných kraťasech a converskách na túru po Krkonoších. Uživám si trekové boty a strašlivě teplou bundu vhodnou naexpedici na Sibiř. Vypadám jako koala, ale je mi fajn.
A teď mi řekněte: řeší takové problémy muži? Neřeší (ehm, ti normální)! Zkusme to s nimi, genderové studie stranou. Muži si totiž života užívají! A k němu potřebují parťáky. Nás!
P. S.: Minule jsem vám zapomněla zdůraznit, že díky mužům umím lyžovat opravdu skvěle a v posilovně mě potkáte fakt dost často. Dnes ještě dodávám: Bez řasenky!
