Hlavní obsah

Eva Marvan: Co mi muži dali a vzali?

Foto: Mona Martinů

S odstupem času vidíme všechno jinak, i rozchodFoto: Mona Martinů

Včera ráno se zbláznil semafor na frekventované křižovatce v centru Prahy. Uvěznil mě v narvané tramvaji. Měla jsem tak možnost vyslechnout rozhovor dvou mladých žen. Pochopitelně o mužích.

Článek

„Nevděčník! Už ho nechci nikdy vidět. Nechápu, co jsem na něm viděla! Byl to ztracenej čas!“

Aha, tak tady řešíme čerstvý rozchod! Takže fázi, kdy vše hezké bývá zapomenuto a dotyčný je ten nejhorší padouch, kterého kdy země nosila. Naštěstí někdo moudřejší vymyslel veličinu času, která má hojivé účinky. Na mě tedy funguje spolehlivě. Na muže, kteří se mi mihli životem, vzpomínám ráda už jen proto, že mne naučili spoustu užitečných věcí!

Třeba pravidelně cvičit. V životě mě nenapadlo, že budu chodit do posilovny. Je to tak strašlivě dávno, že slovo posilovna znalo jen pár nadšenců. Zamilovala jsem se do kulturisty a z lásky k němu se ho rozhodla následovat i do sluje plné zpocených chlapů. S dnešními fitky ta garáž opravdu měla společnou jen dřinu. Zapomeňte na iontové nápoje, sprchy a šatny! V den, kdy jsem se v posilovně napila lákavě rudého nápoje, a ona to byla masážní emulze, jsem s kulturistikou skoncovala. Myslím, že si ti zpocení chlapi oddychli!

Bez jednoho zásadního muže bych zase neuměla dodnes lyžovat. Třicet let jsem se úspěšně bránila všem pokusům odvláčet mě na hory. Je tam sníh, zima, hrozí nebezpečí pádu, a ta kombinéza, ve které vypadám jako šašek! Dokud se neobjevil ON. Milovník horských svahů. Láska hory přenáší a mě na ně přivedla. „To nesjedu!“ „Sjedeš!“ „Upadnu a zlomím si nohu!“ „Nezlomíš!“ Měl pravdu! Nezlomila! Vyhodila jsem si koleno. Lékař mi z něj druhý den odsál asi hektolitr vody a obalil mi nohu slušivou sádrou na tři týdny.

Muži mě naučili objednávat si v restauraci i jiné věci než salát a vinný střik. Víte, jak dobrá může občas být tlačenka s cibulí a jedno malé pivo?Doufám, že jo! Nebo to zkuste!

Díky mužům umím i jiné – pro život užitečné – věci. Hrát kanastu a prší, otevřít láhev o dveře, zapálit oheň v přírodě (dejte mi tři pokusy a hoří!), ignorovat na chalupě řasenku (ta úleva), sedět u skomírajícího ohně do svítání, spát pod širákem, zpívat karaoke…

Tyhle věci umíte určitě taky. A teď se zkuste zamyslet, jestli vás je učila maminka nebo kamarádky. Troufnu si odhadnout, že ne. K činnostem výše uvedeným patří vždycky nějaký mužský element. Rozhodně je to s ním zábavnější. Pokud tedy u skomírajícího ohně neskomírá i on po desátém pivu otevřeném o dveře kůlny.

Ale teď vážně. Neříkejte nikdy, že čas strávený s ex-partnerem byla ztráta času. Jasně, že mu po rozchodu chcete vyškrábat oči nebo ublížit jiné části jeho těla. To ale nestojí za oplétačky s úřady a jeho kamarády. Jasně, že ho před kamarádkami pomluvíte od hlavy k patě a na krk mu nakonec nasadíte hlavu psí. To je v pořádku, emoce musí ven!

A pokud žijete ve fungujícím svazku, jen vám ten váš muž leze občas (někdy strašně!) na nervy, zkuste zavřít oči a vzpomenout si, co díky němu umíte! Uvidíte, že se něco pozitivního najde!

Načítám