Epileptický záchvat: Kdy hrozí i zdravému člověku?

Ojedinělý epileptický záchvat nerovná se nutně epilepsie. Jde totiž o příznak, který může být přidružený i k jiným nemocem, popřípadě k naprostým banalitám, jako je nevyspání nebo přemíra alkoholu. Pokud vás tedy záchvat přepadne, nelekejte se a zapátrejte, čím to může být.

Epileptický záchvat se může objevit kdykoli v průběhu života a nebývá to nutně příznak epilepsie. Jeho projevy jsou různé – vůbec nemusíte upadnout do bezvědomí a mít křeče. Člověk může být při vědomí, ale přitom úplně mimo. Na chvíli nad sebou ztratí kontrolu, neúčelně přechází po bytě, gestikuluje, pošklebuje se, popřípadě něco vykřikuje... Někdy se jedná o krátkou ztuhlost a zahledění „do blba“. Takovou epizodu si většina lidí nepamatuje.

Během záchvatu může povolit svěrač močového měchýře. Pamatujte, že pomočený člověk ležící na zemi nemusí být pod vlivem alkoholu, ale možná právě prodělává epileptický záchvat! Proto se od něj hned neodvracejte – nikdy totiž nevíte, kdy se ocitnete v podobné situaci a sami oceníte pomoc.

Co se to děje? Mozek dává záchvatem najevo, že se mu něco nelíbí. Probíhá v něm menší bouřka a elektrické výboje se předvádějí, kdo to víc roztočí. „Dochází k nadměrné aktivitě nervových buněk, což se může stát i jen ojediněle. Něco jiného je diagnóza epilepsie – to je situace, která je definována jako trvale zvýšená pohotovost k epileptickým záchvatům,“ vysvětluje neurolog Petr Bušek ze Společnosti E, neziskové organizace, která podporuje epileptiky.

Zdaleka ne každý záchvat je příznakem epilepsie, tedy chronického onemocnění mozku, a proto bývá zjištění příčiny občas obtížnější. Provádí se EEG, magnetická rezonance a další neurologická vyšetření. „Že jeden záchvat ještě nemusí znamenat epilepsii, je patrné z následující statistiky: až desetina běžné populace prodělá někdy v životě ojedinělý záchvat, naproti tomu epilepsii má přibližně procento populace,“ zmiňuje Petr Bušek.

Záchvat může být vyvolán infekcí, nádorem na mozku, nitrolebním krvácením (jedná se například o projev mozkové mrtvice), nízkou hladinou cukru nebo nebezpečným nedostatkem hořčíku v krvi, dále otravou nebo horečkou. Jde rovněž o doprovodný příznak abstinenčního syndromu při alkoholismu.

Pro citlivější jedince je rizikové blikající světlo – třeba na diskotéce nebo při hraní počítačových her, zvlášť když se přidá únava z ponocování a pár skleniček alkoholu nebo větší množství energetických drinků. K záchvatu přispívá i stres a nedostatek tekutin. Ohroženou skupinu představují řidiči – působí na ně rizikové faktory, jako je únava, napětí, popíjení energetických drinků a střídání světla a stínů při jízdě.

Epileptický záchvat nikdy nepodceňujte a raději vyhledejte lékaře. Určí, jestli je příčina banálnější (z vyšetření krve lze zjistit, zda vám nechybějí důležité minerály), anebo vám hrozí epilepsie. Záchvatu ve formě krátkého výpadku si nemusíte být vědomi, ale snad vás upozorní okolí.

Stejně jako existují různé druhy epileptických záchvatů ani epilepsie není jen jedna – tímto termínem se označuje celá skupina nemocí, jejichž společným jmenovatelem je epileptický záchvat. Kdyby se u vás skutečně přišlo na epilepsii, nezoufejte. Většinou se ji podaří dostat pod kontrolu. Někdy může zcela vymizet a léky pak lze po poradě s lékařem vysadit.

Jak pomoci člověku, který prodělává epileptický záchvat? „Ve fázi křečí je potřeba zabránit úrazu – přemístěte dotyčného z blízkosti ostrých a horkých předmětů nebo je zakryjte a uvolněte mu oděv. Po odeznění křečí je pacient v důsledku zvýšeného slinění ohrožen jejich vdechnutím. Je tedy potřeba ho uvést na bok do stabilizované polohy. Nejdůležitější část začíná, když se pacient po záchvatu probírá. Často bývá zmatený, může klopýtnout a zranit se. Je třeba mu v tom zabránit a počkat, dokud se úplně nezorientuje,“ uvádí Zdeněk Vojtěch, neurolog z Nemocnice Na Homolce v Praze.

Máte nějakou zkušenost s epileptickým záchvatem?