Epilepsie může udeřit v každém věku! Jak pomoct při záchvatu

Epilepsií trpí skoro 100 tisíc lidí v Česku a 40 milionů na celém světě. Nejčastěji vzniká už v dětství, obvykle se první záchvat projeví do 15 let, ale udeřit může v jakémkoli věku. Je to nejrozšířenější chronická choroba mozku vůbec. Důvodem jsou vrozené vývojové vady mozku, poškození při porodu, mrtvice, alkoholismus nebo úraz hlavy.

Epilepsie je fyzické onemocnění mozku. Mozek čas od času nefunguje, jak má, a následkem je epileptický záchvat. Tato choroba se nedá úplně vyléčit, lékaři však většinou dovedou snížit počet záchvatů i jejich závažnost. Epileptici jsou v péči neurologů, vážnější případy léčí epileptologové.

„Nemoc se léčí především antiepileptiky. Při pravidelném užívání správného léku je možné výrazně zredukovat počet záchvatů. U vybraných pacientů se používá také chirurgická léčba,“ vysvětluje neuroložka Lucie Loudová. Epileptochirurgie se používá až v nejzazších případech: jde o různé formy speciálních operací, které provádí neurochirurg. Zákrok by měl snížit počet záchvatů, případně je zcela odstranit.

Důležitý je i každodenní režim, zvláště spánkový: epileptici by například neměli spát přes den, měli by se vyhnout alkoholu a měli by řešit případnou spánkovou apnoe.

Záchvaty se tradičně rozdělují na tzv. malé a velké, ale dnes se jim tak už neříká. Existují absence (zahledění), kdy nemocný pouze ztuhne a chvíli strnule hledí do jednoho bodu. Částečný záchvat se projevuje divným chováním, nemocní mohou ustrnout, nesrozumitelně a nesmyslně mluvit, opakovat stále stejné pohyby – je vidět, že jsou „mimo sebe“, objevují se tiky a záškuby v různých částech těla, brnění a zrakové poruchy.

Generalizovaný záchvat je provázen ztrátou vědomí a mohou se přidat křeče celého těla. Hrozí, že si nemocní ublíží pádem, pokoušou se, pomočí nebo pokálejí. Pokud trvá záchvat déle než půl hodiny, jde o život. Hrozí selhání srdce, mozkový otok, nebo dokonce kóma. Průběh záchvatu si většina nemocných vůbec nepamatuje. Hrozící záchvat mohou rozpoznat asistenční zvířata, speciálně cvičení jsou na to signální psi.

Nemoc lidem komplikuje život v mnoha ohledech. Mají problémy sehnat zaměstnání, zažívají nepříjemné chvíle v partnerském i společenském životě a často nemohou získat řidičský průkaz. „Frekvence záchvatů je různá. Záleží na druhu epilepsie, účinnosti léčby a spolupráci nemocného. Dobře kompenzovaní pacienti mají záchvaty třeba jednou za několik let, naopak některé formy dětské epilepsie mohou způsobovat třeba 20 záchvatů za den. To je ale naštěstí spíš minimum případů,“ vysvětluje Lucie Loudová.

Prevence souvisí s příčinou. U epilepsie, která propuká v dětství, se většinou jedná o vrozené poruchy a prevence není známa, případně jde o důsledky porodního poranění. V dospělosti jsou ale za chorobou většinou nádory, cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, alkoholismus, demence či prodělání onemocnění mozku (například meningitidy). A tady už se leccos udělat dá: dávejte na sebe pozor a žijte zdravě!

Pokud má postižený křeče, uvolněte mu oblečení a dejte z dosahu vše, o co by se mohl poranit. Až křeče skončí, dostaňte ho do zotavovací (dříve stabilizované) polohy. „Nejdůležitější je, aby dotyčný nezranil sebe ani okolí. Je nutné zabránit pádu z  výšky, odstranit nebezpečné předměty z okolí a nikterak křečím nebránit. Je-li v bezvědomí, dejte mu hlavu na stranu, aby nemohl vdechnout zvratky. Pokud se pacient ani po několika minutách neprobírá, volejte záchranku. Po návratu vědomí zkontrolujte, zda nedošlo k nějakému vážnému poranění. Až to bude možné, zjistěte od pacienta, jestli se už s epilepsií léčí. Pokud to byl jeho první záchvat, je nutné ho podrobně vyšetřit,“ vysvětluje praktický lékař Petr Werner z ambulance ve Stráži nad Nežárkou.

Tyhle celebrity žijí s vážnou nemocí. Věděli jste to o nich?