Článek
Těžko říct, jestli za to může konstelace hvězd, epidemie chorob, absence slunce nebo jenom všudypřítomná únava – kolečka v naší mašinérii prostě začínají drhnout.
Konkrétně se to projevuje tak, že se všichni vyhýbáme zrcadlům (strhané a unavené obličeje už děsí i samotné jejich nositele), Michal pouští koledy a obskurní taneční songy již nejen v pátek odpoledne, ale v podstatě neustále, a začínají se nám tu množit omyly.
Kolegyni Renatu musíme hlídat vždy, když nám přivezou objednané obědy – chudák už totiž vůbec netuší, co si vybrala, takže se automaticky pouští do cizích jídel. Káťa zapomíná upéct to, co má upéct, a vaří jídla, která má v rozpise na úplně jiné dny. V kávovaru zůstávají hrnečky plné kávy, na něž jejich majitelé zcela zapomněli. Já sama jsem v takovém stavu, že na sedačce v tramvaji už tradičně hledám pás, abych se připoutala.
Prázdné pohledy polospících kolegů a ticho těch, kteří sice ještě nespí, ale strašně rádi by spali, jsou na denním pořádku. Když předáváme dárky kolegyním, které mají v prosinci narozeniny, už si k tomu neotvíráme ani sekt, protože většina z nás by to po jediné skleničce okamžitě zabalila.
Když to shrnu, zmohli jsme se v podstatě už jen na jednu jedinou věc – připravili jsme pro Vás tradiční vánoční pohlednice:-)! Až do 3. ledna si tak u nás budete moci některou z nich vybrat a poslat ji svým blízkým.
Za celou redakci ProŽeny Vám přeji, aby se vám svátky vydařily podle vašich představ!
