Článek
Kolegyně v redakci jsou ujeté na nejrůznější šperky či boty, u mě si to matka příroda vybrala na předmětech a vychytávkách do kuchyně. To, že neodejdu z obchodu s domácími potřebami, aniž bych koupil „aspoň něco“ (třeba plastové sáčky), jsem tuším už jednou psal. Ale ve chvíli, kdy jsem se mohl začít realizovat prostřednictvím nové kuchyně, dostala moje úchylka úplně jiný rozměr...
Tak třeba jsem už teď objednal americkou lednici. Vždycky jsem po ní toužil a viděl se, jak v ní zamrazuju rybíz, ostružiny, jahody a pořád je tam dost místa na další věci. Co na tom, že se do našeho současného mini bytu skoro nevejde? Už tam stojí. A já se už několikrát přistihl, jak před ní, dokořán otevřenou, stojím a prostě se jen tak kochám.
Dalším hmatatelným projevem mojí úchylky je promyšlená deska na válení marcipánu, fondánu a zadělávání těst v budoucí kuchyni. Žádný přenosný vál, jen plocha metr krát metr zabudovaná přímo do pracovní desky. Pro běžné smrtelníky asi naprosto zbytečná věc, ale já ji chci a chci a chci. A chci.
No a ještě jedno tajemství z mojí plánované kuchyně vám prozradím. Budou v ní tajné dveře. Do spíže! Mezi lednicí a troubami bude možné otevřít „stěnu“ a projít do další, menší, větrané místnosti, kde konečně budu moct uchovávat všechny ty džemy, kompoty a přístroje, které se mi doteď do kuchyně nevešly.
Ještě jednu věc bych ale měl před stěhováním udělat. Projít si náš článek z minulého týdne 5 největších chyb, které Češi dělají při zařizování kuchyně, protože se vsadím, že jsem je určitě udělal všechny...
Mějte krásný týden a určitě pište do diskuse, jak měla vypadat vaše vysněná kuchyň, jaká pak byla realita a z čeho jste nechtěli ustoupit.
PS: Až ta moje bude stát, určitě sem dám fotku!
