Článek
Abyste si udělali představu, o co přicházíme, nabízím malý přehled:
O zkušeného ajťáka. V jeho kompetenci jsou snad všechny technické věci týkající se notebooků, internetu nebo různých počítačových programů. V podstatě neustále se v redakci ozývá výkřik: „Michale, mohl bys na chvilku?“ A já už dva měsíce chodím po kanceláři a říkám všem okolo: „Nechte si od Michala vysvětlit věci, kterým nerozumíme, za chvíli nebude, a když to nebudete umět, bude zle!“ Myslím, že minimálně v prvních týdnech jeho absence budou telefonní linky Praha – Stará Boleslav značně přetížené :-) .
O kuchaře roku. Co dělá Renata blbě, že jí nechce nakynout chleba? Jakou formu na bábovku by si měla Sabina koupit? Může Kamila strčit cosi silikonového do trouby (já vím, nesmějte se mi :-))? Na všechny kulinární otázky má Michal odpověď. Jak říká Renča: „Každý umí něco, ale občas mám pocit, že Michal umí všechno!“ :-)
O nepřetržitý příval laskomin. Jak už jsem zmínila, Michal skvěle vaří, tedy hlavně peče. Což mimo jiné znamenalo, že když přinesl fantastický domácí chleba a my ho vychválili do nebe, přinesl ho za pár dnů znovu. A pak znovu... :-) Když zkoušel makronky, kterých jen já dokážu sníst na posezení snad tunu, a v redakci sklidil nadšené ovace, začal je nosit pravidelně.
O disco pátky. Tahle ztráta je trochu diskutabilní, protože zatímco fotografka Greta pláče, dalším členům redakce se značně ulevilo :-) Michal totiž každý pátek nejpozději úderem třetí hodiny spouštěl svoji popovou diskotéku, jíž vévodilo Bailando a Hanička Zagorová. Během prvních tónů se přitom diskotéka měnila v karaoke, kterého se kromě Michala účastnila hlavně Květa (páteční reinkarnace Grety). Což byl přesně moment, kdy kulinární kouzelnice Katka nasadila zmučený výraz, a já zařvala: „V tomhle už nebudu ani minutu!“ a cestou k výtahu vyzývala kolegy, aby se zachránili, dokud můžou.
O skvělého tanečníka. S kolegyní Luckou dodnes vzpomínáme, jak ji při nočním tanci v jednom pražském baru Michal chytal za nohu a hrál na ni jako na kytaru :-). Navíc dost často chodil do práce v tanečních botách a jeho podpatky klapaly víc než boty jakékoli ženské v baráku.
O Michalovy šílené záchvaty smíchu, ke kterým se prostě museli přidat všichni okolo.
O jeho americký úsměv, který předváděl nejen na fotkách.
O příběhy z vesnického života – ať už mluvil o městečku, ve kterém vyrůstal, nebo o svém současném bydlišti kousek za Prahou.
O jeho schopnost spravit jakýkoli elektronický přístroj, od zaseklého mobilu po kávovar.
O jeho přednášky o rozdílu mezi přechodem, klimakteriem a menopauzou. Michal byl totiž kdysi na jedné velmi odborné tiskovce, a od té doby se mu žádná žena – co se šíře informací o tomto tématu týče – nevyrovná.
O jeho mazlení s mým psem Dragem, který ho absolutně zbožňuje a jejichž canisterapeutické seance pravidelně končily tím, že mu Drago olízal ruce až po lokty, pak ho povalil na zem, Michal se s obtížemi vyprostil a šel se umýt :-)
S Michalem byla zkrátka radost pracovat! A smát se. A pařit. A lyžovat. A jezdit na kole. A debatovat. A tančit. A drbat. Bude nám moc chybět, ale zároveň mu všichni přejeme, aby byl ve svém novém „rodinném“ životě tak šťastný, jak byl – aspoň doufám – v tom životě „prožeňáckém“ :-)
Přeji Vám příjemný týden!
