Článek
Jelikož jsme právě dostavěli dům, mohl bych o práci nejrůznějších rukodělných profesí, a hlavně spolehlivosti jejich vykonavatelů vyprávět hodně dlouho. A musím říct, že možná ještě lépe než dělat svoji práci umí pánové vymýšlet scénáře, proč nemohli dorazit na dopředu smluvený termín.
Tak třeba celá naše stavba začala tím, že stavaři prý způsobili hromadnou nehodu asi 20 km od naší parcely. Instalatér později nedorazil na nejzazší termín rozvodů vody proto, že jeho manželka uklouzla ve vaně a na druhý den neměli hlídání. Zedník měl zase týden vypnutý telefon, protože seděl čtyři dny ve vazbě kvůli deset let neplaceným alimentům. Čemu z toho věřit? Těžko říct.
Možná ještě smutnější jsou často výsledky jejich kreativní činnosti. Nám třeba naplánovali vypínač světel v koupelně hned nalevo od dveří – přímo ve sprchovém koutě. Sousedům zase komínáři udělali vše tak „precizně“, že měli po první bouřce ve stavbě několik čísel vody.
Ke známým zase přijel kuchyňář na obhlídku terénu. Přijel o něco dříve, čekal, než vlastníci přijedou, na všem se hned domluvili. Jen jaksi zapomněl zmínit, že jim při svém brzkém příjezdu nabořil trám u přístřešku pod auto, dva dny před kolaudací.
A konečně nemůžu zapomenout ani na naši ředitelku, která má v koupelně moc pěknou vyhřívanou podlahu. Až na to, že nehřeje, což mistři řemesla zjistili až poté, co novou koupelnu celou obložili.
Z toho všeho mi nezbývá než konstatovat, že dělníci žijí ty nejtragičtější životy ze všech. A podle všeho to dost úspěšně přenášejí i na své klienty...
Jaké jsou vaše zkušenosti? Vyslechli jste si také nějaké výmluvy, nebo jste naopak měli štěstí a vše šlo jako po másle? Ať je to tak, či tak, přeji vám úspěšný týden!
