Článek
Češi to mají tak trochu v národní povaze – místo aby byli šťastní, remcají na všechno možné. Nikdy v historii jsme se v Evropě neměli tak dobře, jako nyní, a přesto jsme jaksi programově „nešťastní“. Dlouhá desetiletí bez válek, v chudobě žije historicky nejméně lidí, po ekonomické stránce jede tahle země jako dobře namazaná mašina, a dokonce se prozatím nemusíme potýkat ani s terorismem… A přesto z průzkumů vytrvale tryská blbá nálada.
Přitom by stačilo, aby část našich spoluobčanů pochopila jediné – štěstí není nic, co k vám přiletí shůry. Do vašich životů ho nedoručí osud, šťastná náhoda, karma ani jakýkoli preferovaný bůh. Štěstí je stav mysli.
Stačí koukat kolem sebe, číst noviny a dívat se na televizi, a zjistíte, že kolem vás žije spousta lidí, kteří zápasí s těžkou chorobou, přišli o své blízké, nebo se musejí potýkat s obrovskými problémy, které nezavinili, a přesto dokážou být šťastní a přenášet svoji optimistickou náladu na ostatní.
A vedle nich žijí další, kteří mají kde bydlet, v zimě si mohou zatopit, už dlouho neměli hlad, jejich blízcí žijí a mají se dobře, zdraví jim slouží, a přesto jsou vytrvale otrávení. Z mého pohledu zcela zbytečně :-). Pokud nemají v záloze nějaký život po životě, ve kterém se to chystají šťastně rozjet, moc nechápu, na co tihle lidé čekají? Život zas není tak dlouhý, abyste na jeho konci nezalitovali, že jste nedokázali být šťastní.
Takže pokud někoho takového znáte, pošlete mu Lucčin článek :-). Píše v něm o tom, jakých pět věcí vám v životě brání ve spokojenosti. Pro někoho to možná bude objevné čtení.
Přeji vám příjemný týden!
