Článek
Ve svém okolí jsem zpozoroval dva extrémy: ten první experimentuje podle současného moderního televizního zpravodajství a v mikrovlnce obden střídá hrnečky se smažákem a knedlíky ve tvaru bábovky. Co je rychlé a levné, je pro ně (i z mnoha objektivních důvodů) dobré. No a do řad druhého extrému se řadím já – to jsou lidé, kteří jsou ochotní (a můžou) občas obětovat hodiny života tomu, aby připravili jedno jediné jídlo. Technologicky přesně tak, aby byl výsledek lepší než cokoli, co si můžete koupit.
Dám příklad: Minulý víkend jsme vyrazili k přátelům na chatu na Sázavu a rozhodli jsme se, že uděláme domácí hamburgery. No a samozřejmě je chcete udělat co nejlépe. To znamená sehnat dobré hamburgerové housky (protože ty kupované v supermarketu se vám po prvním kousnutí rozdrolí) a maso umlít před grilováním (protože když stojí v lednici dlouho, tak není tak šťavnaté a chutné). Jak to vyřešit? Jedině tak, že sobotní večeři obětujete celý den...
Dobré housky neseženete. Jediná možnost je taková, že si je upečete. Pokud chcete dodržet správný pekařský postup, musíte si připravit 12 hodin předem směs z drobku kvasnic, mouky a vody. Po uplynutí doby tento preferment přidáte ke zbytku surovin, vypracujete těsto a to necháte 2,5 hodiny kynout. Těsto rozdělíte na kousky, vytvarujete a opět necháváte kynout, tentokrát na hodinu a půl. Rozpálíte troubu a housky upečete, což trvá už jen hodinu. Sečteno podtrženo, domácí pečivo je po minimálně 17 hodinách na světě (a to ještě musí chladnout na mřížce)!
Pokud jste pekli stejně jako já na chatě, máte s sebou váleček, velké balení mouky, tunu potravinové fólie, mašlovačku, kuchyňskou váhu...
A teď ještě to maso je třeba umlít! Ale jak? Ano, správně, z kufru auta uprostřed divočiny poslušně vyndáte pákového kuchyňského robota s nástavcem a poctivě ho nadvakrát umelete. No a může se počítat. Suroviny, ty jsou ok, mouka, máslo, maso... závratné částky to nejsou. Ale když vezmete v úvahu čistý čas, který jste tomu věnovali, zjistíte, že jste asi připravili ty nejdražší housky a burgery na světě.
Asi to není moc normální, ale zase si říkám, že každý má nějakou úchylku. Někdo miluje svoji zahrádku a je ochotný stále dokupovat nové a nové květiny. Jiný zase do noci sedí a vyrábí dekorace. No a já stojím u trouby, peču. A když se povede, voní to, a ostatní při jídle mlčí, je to TO ono, proč to děláte. Pro prachobyčejnou radost.
Jak to máte vy? Jste ochotní vaření věnovat tolik času a peněz? Nebo ujíždíte na něčem jiném?
