Hlavní obsah

Editorial: Každý spoléhá na něco, my v redakci na svoje karmy!

Foto: Greta Blumajerová

Konáte někdy dobro? Aspoň občas?Foto: Greta Blumajerová

Jedním z mých nejoblíbenějších seriálů je Jmenuji se Earl. Kdo ho viděl, ví o karmě všechno :-). U nás v redakci ho podle všeho viděli všichni. Alespoň soudě podle toho, jak se snaží pojistit si své budoucí štěstí.

Článek

Tak třeba Michal. Jakmile vyjde z výtahu a na celou kancelář hlásí, že si vylepšil karmu, všichni víme, co to znamená. Po cestě z inspekce svého nového domu (Michal se právě stěhuje kousek za Prahu) svezl z Brodu do Prahy nějakou babičku. Chuděrku, které ujel autobus nebo které by autobus byl býval přijel za dvě minuty, kdyby kolem nejel Michal, nadšený představou, že právě dostal šanci posichrovat si zářnou budoucnost.

Když se mu pak něco nedaří, sedí sklesle za počítačem a nechápavě kroutí hlavou. A my ostatní přesně víme, co se mu honí hlavou. Za co?! Tolik svezených babiček!!!

S karmou si nemusí dělat starosti ani naše fotografka Greta, která pravidelně kupuje jídlo pražským bezdomovcům a jejich pejskům. A když jejímu stařičkému sousedovi (kterého skoro nezná), umřel pes a ona se ho na chodbě zeptala, kde má svého parťáka, pán se rozplakal tak, že Greta ihned rozjela akci s hledáním nového psího seniora.

Moje kamarádka nedávno zvedala z tramvajových kolejí pána, který upadl z refýže. Nikdo se k ní tenkrát nepřidal, dotyčný nebyl úplně nejčistší. Ale přece ho nenechá ležet v kolejišti.

Já jsem zase před pár měsíci míjela dva postarší pány – jeden z nich se marně snažil zvednout z chodníku toho druhého. Slušně oblečeného, v obleku, s aktovkou, jen s poněkud větším množstvím jizev na hlavě. Nabídla jsem pomoc, načež se ke mně ten stojící chlapík otočil a povídá: „Slečno, děkujeme, ale on je úplně ožralej, to nedáme ani spolu:-)." Vesele jsme se rozloučili a oni pokračovali ve své beznadějné anabázi.

Jako poslední si karmu vylepšila Natalie. Na ulici potkala solidně vypadajícího šedesátníka. Prý jel do Prahy k soudu a v metru zapomněl tašku s doklady i penězi. Oběhl všechny stanice, policii, a taška nikde. Večer potřeboval odjet zpátky domů, tak poprosil Natalii, jestli by mu nedala 140 korun na vlak. Dala. Každý Pražák sice ví, že podobnou historku používají v centru města různí podvodníčci běžně, ale co když byl pán opravdu v průšvihu?

O karmě tu prostě vtipkujeme docela často :-). I když všichni samozřejmě víme, že tak úplně o ni tu nejde. Jde spíš o to, kolik je kolem nás lidí, kteří se ještě dokážou zajímat o druhé. Kteří dokážou pomoci, nebo pomoc aspoň nabídnout – i s tím rizikem, že se třeba shodí, že je někdo odbude, že na ně budou zírat desítky lidí, že jim možná někdo i vynadá nebo že někomu naletí.

A já strašně ráda znovu a znovu zjišťuju, že mám takových lidí kolem sebe tolik. A vážím si toho o to víc v dnešních dnech, kdy se občas zdá, že velká část lidí v téhle zemi zapomněla, co je to pomoct lidem v nouzi.

Pokud ale máte pocit, že jste s karmou zadobře a rádi byste si jen tak pro jistotu provedli jakousi inventuru svých dosavadních zásluh, budete mít šanci už zítra! :-) V úterý u nás totiž vychází karmický horoskop pro nadcházející rok. Měl by vám poradit, kam dál v životě směřovat, a čemu se raději vyhnout. I když už možná sami – na základě svého dosavadního chování – tušíte, co se tam dočtete :-).

Přeji vám příjemný týden!

Načítám