Éčka v potravinách: Která škodí a která jsou přijatelná?

Označují se mezinárodním kódem. Ten je kombinací písmene E a čísel, která představují jednotlivé látky. Právě proto se jim lidově říká éčka. Co byste o nich měli vědět?

Éčka najdete ve většině průmyslově vyráběných potravinách. Nejsou v těch základních čerstvých, například v kávě nebo medu, přírodní minerálce, sušených těstovinách nebo másle. Ale mohou se, sice jen výjimečně a jen některé, objevit v potravinách s označením bio.

„Éčka se dramatizují jako celek, což samozřejmě odnášejí i ta, jejichž přínosem je například konzervace či zlepšení struktury potravin nebo jejich chuti. Osobně bych neodsuzoval žádný typ éček, protože podléhají schvalovacímu procesu a také revizím na základě postupného vědeckého poznání. Řada z nich má své limity, které intenzivně kontrolují dozorové orgány, zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Ve složení jsou pod kódy třeba i vitaminy, například vitamin C, tedy kyselina askorbová (E300). Funguje jako antioxidant a konzervant. Kód E162 označuje barvivo z červené řepy. Podobně najdete mezi éčky i vitamin A, E, vitaminy B a podobně. Právě proto, že mají éčka tak mizernou pověst, často už výrobci tyto látky neoznačují kódy, ale názvy, takže místo E300 rovnou napíší třeba kyselina askorbová nebo vitamin C.

V kterých potravinách najdete nejvíc antioxidantů? 

Éčka, tedy aditiva či potravinářské doplňky, se rozdělují do několika skupin:

Podle původu se dělí na přírodní, která se vyrábí z organických zdrojů, tedy ne chemicky; přírodní identická, to jsou náhražky přírodních látek vyráběné uměle; syntetická čili chemicky vyrobená, která se v přírodě nevyskytují.

Nezdravých éček z potravin rozhodně ubývá. „To vidíme hlavně u cukrovinek, kde se pestrosti dá dosáhnout i pomocí barevných rostlinných extraktů a koncentrátů. Bohužel tam ale najdete i výrobky, které stále používají syntetické barvivo, například to červené, tedy košenilu (E120). I když existuje podezření z možného vyvolávání hyperaktivity u dětí,“ uvádí šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.

Vyhnout byste se měli dusitanu sodnému (E250). Je to problém, protože ho obsahuje většina uzenin, salámy, ale i některé sušenky. Objevuje se dokonce i v bio produktech. Může způsobovat kožní problémy a bolení hlavy.

Dá se zhubnout díky bio produktům? 

Problematická je i potravinářská žluť E110. Je nevhodná pro děti, může být příčinou alergií a v USA je zakázána kvůli možným karcinogenním účinkům. Podobně je na tom potravinářská modř (E132 a E133). Nadměrná konzumace může způsobit nevolnost, zvracení, vyšší krevní tlak, vyrážky a další alergické reakce.

Jak vypadají nejčastější potravinové alergie? 

Výhrou nejsou ani umělá sladidla, která v potravinách nahrazují cukr a mají je udělat dietnějšími. Nejčastěji používaný aspartam (E951) a cyklamát (E952) jsou sladidla považována za škodlivá. V USA jsou cyklamáty zakázány, protože je podezření, že by mohly vést k rakovině, aspartam zase může u citlivých osob vyvolat závratě, bolení hlavy nebo vyrážky a u dětí poruchy chování.

Nic by se nemělo přehánět, tedy ani strach z éček. Pak dochází k paradoxům. „Podle našich průzkumů si každý pátý Čech myslí, že konzervy jsou škodlivé. Myslí si, že název konzerva je odvozeno od použití konzervantů, tedy éček. Ono ale pochází od slova konzervace, konkrétně tepelné úpravě, při které se lze bez umělých konzervantů obejít,“ vysvětluje odbornice na výživu Karolína Fourová.

Koupit dražší, nebo levnější? Porovnali jsme pudinky i kypřicí prášky