Bakterie E. coli: Jak se projevuje a jak se proti ní bránit?

Překvapily vás náhlé křeče břicha následované vodnatým průjmem? Příčinou může být nákaza nebezpečným kmenem bakterie Escherichia coli (E. coli). Je označován jako O157:H7 a produkuje silný toxin zvaný Shiga, který poškozuje sliznici tenkého střeva a způsobuje střevní infekci. Ačkoliv většina lidí se po napadení tímto typem E. coli během pěti až sedmi dnů zotaví, pro kojence a osoby s oslabenou imunitou může znamenat dokonce smrt – pražští hygienici uvádějí, že přibližně u 15 procent nakažených dětí se mohou vyvinout komplikace!

Nákaza se projevuje širokou škálou symptomů, od lehkých, téměř neznatelných, až po těžké. Příznaky se obvykle dostaví několik hodin až dnů po nakažení, mohou se ale vyskytnout již po 24 hodinách nebo třeba až za týden. Může se objevit jasně červená krev ve stolici, přidává se nevolnost, zvracení, horečka či únava. Někteří lidé nemusejí trpět žádnými problémy, a přesto šíří bakterii dál.

Jakmile zaznamenáte krvavý průjem, neváhejte s návštěvou lékaře. Pokud usoudí, že se pravděpodobně jedná o infekci, měl by odebrat vzorek stolice a odeslat ho do laboratoře pro odhalení přesné příčiny potíží. Hlavním léčebným doporučením bude dostatečně pít, aby se zabránilo dehydrataci, a odpočívat. To je totiž jediná opravdu účinná léčba infekce bakterií E. coli O157:H7.

Většinou se se střevní infekcí imunitní systém vyrovná sám. Antibiotika se v těchto případech nedoporučují – některé studie ukazují, že by mohly vést k rozvoji nebezpečného syndromu, který způsobuje selhání ledvin. Léky rychle zastavující průjem zase mohou zpomalit trávení, což oslabuje schopnost těla účinně odbourávat škodliviny.

Jak se O157: H7 dostane do organismu? Bakterii šíří především mláďata hospodářských zvířat, jako jsou jehňata, kůzlata a podobně. Může se objevit i ve vodě či potravinách – a když je požijete, máte problém. Tímto způsobem může E. coli O157: H7 způsobit i epidemii, jak informuje MUDr. Martina Marešová z Hygienické stanice hlavního města Prahy: „Poslední velká epidemie vypukla v roce 2011 v Německu, kdy onemocnělo více než čtyři tisíce osob a přes 50 z nich na tuto nákazu zemřelo. Původcem infekce byla naklíčená semena pískavice řeckého sena, která byla importována z Egypta a používala se k zdobení salátů.“

Jak co nejvíc snížit riziko, že se nakazíte? Ochrání vás dodržování správných zásad hygieny a manipulace s potravinami. Klíčové je mytí rukou teplou vodou a mýdlem. Dbejte, aby syrové maso nepřicházelo do styku s jídlem, které hodláte konzumovat přímo (třeba zeleninu na salát nebo pečivo). Proto si myjte ruce nejen před jídlem, ale také před přípravou pokrmů, během ní i po ní. (Umíte si správně umýt ruce?)

„Potraviny, které dál neprocházejí tepelnou úpravou, konzumujte až po důkladném omytí. Rizikové jsou zejména ty, které byly nesprávně hnojeny přímo fekáliemi nebo jsou zavlažovány vodou kontaminovanou fekáliemi,“ upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Nebezpečná je z tohoto hlediska syrová zelenina a klíčky.

K prevenci patří i dostatečná tepelná úprava masa, preferování pasterizovaných nápojů, oddělené skladování masných a nemasných potravin a použití odlišných prkének během přípravy.

Používáte na přípravu masa a zeleniny odlišné prkénko? Pozor si dávejte i na houbičku na nádobí. I ta může způsobit ošklivý průjem.