Droždí zatočí nejen se zimními chmurami!

Kynuté buchty či vánočku si hospodyňky bez droždí neumí představit. Co způsobuje tu báječnou kyprost? Kvasinka Saccharomyces cerevisiae. Název je odvozený z latinské řečtiny a znamená něco jako „cukrová houba“.

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které jsou na světě o stovky milionů let déle než člověk. Existuje jich až 1500 druhů a některé mohou v těle při přemnožení způsobit nepříjemné infekce. To se ale netýká druhu, který se používá při pečení a má blahodárný vliv i na vaše zdraví.

Vy ji ale nejspíš znáte jako pekařské kvasnice neboli droždí, které jsou zodpovědné za výrobu oblíbených lahůdek, jako jsou rohlíky, chléb, buchty a další kynuté pečivo a moučníky. Právě ony totiž zodpovídají za žádaný proces kynutí: Živí se cukry, které přeměňují na oxid uhličitý, což pečivu dává měkkou a vzdušnou strukturu.

Podobně fungují i kvasnice pivovarské, které cukry přeměňují na alkohol a využívají se při kvašení piva. Pomohou i při pečení, je to ale risk, protože mají přirozeně hořkou chuť a ta je žádaná u piva, u buchet už nikoliv.

Proč se vyplatí investovat do kvalitního pečiva?

K přípravě kynutých lahůdek můžete využít dva druhy droždí – čerstvé, které se prodává v kostkách, a instantní (sušené). Oba mají mírně odlišné vlastnosti a náročnější chuťové buňky prý mezi nimi ve výsledku dokážou rozpoznat rozdíl.

Pekařské čerstvé droždí vyniká charakteristickým pachem a mazlavou konzistencí. Před pečením se musí smíchat s vlažným mlékem nebo vodou a cukrem, zakrýt a nechat v teple vzejít kvásek, který se potom přidává k dalším ingrediencím. Pokud není kvásek dobře připraven, nevzejde a kynutí se nekoná. To je důvod, proč řada kuchařek sahá raději po droždí sušeném, instantním, které stačí smíchat s dalšími přísadami a rovnou nechat kynout – díky tomu je perfektní výsledek zaručen vždy. Někteří ovšem tvrdí, že sladké pečivo je po přípravě s čerstvým droždím chuťově výraznější a aromatičtější.

V posledních letech nabývá na popularitě i droždí lahůdkové neboli neaktivní. Živé kultury kvasinek jsou při jeho výrobě ničeny teplem a je deaktivován jejich cukry pojídající a oxid uhličitý produkující efekt. Lahůdkové droždí tak nepomůže s kynutím, zachovává si ale nutriční benefity kvasnic a poslouží jako lahodné koření nebo zahušťovadlo.

„Můžete ho používat k dochucování pokrmů, jako zvýrazňovač chuti nebo vůně do polévek, omáček, pomazánek, zeleniny. Lze ho přisypat do hotového jídla nebo nasypat na namazaný chléb, vmíchat do zeleninového salátu,“ říká výživová poradkyně Hana Mojžíšová.

Chutí se podobá krémovému sýru, proto se mu také často říká „veganský parmazán“. „Lahůdkové droždí má pátou chuť umami, která je způsobena volnou kyselinou glutamovou. Z toho důvodu dokáže skvěle dochutit nejrůznější rostlinná jídla,“ potvrzuje Michaela Bebová, doktorka biochemie.

Kromě toho, že se kvasnice využívají při výrobě pečiva a piva, prospívají samy o sobě také celkovému zdraví. Často se užívají ve formě doplňků stravy. Díky obsahu chromu pomáhají udržovat normální hladinu cukru v krvi, což ocení nejen diabetici.

Jsou také bohatým zdrojem dalších minerálů (draslík, hořčík, zinek, železo, selen) a vitaminů skupiny B, nezbytných pro správnou funkci mozku, nervového systému a zdraví kůže, očí a vlasů. Obsahují i probiotika potřebná pro správné trávení a zažívání.

Droždí tak pomáhá udržovat správné fungování zažívacího traktu, zvyšuje hladinu energie, zatočí s chmurami a úzkostmi a posíluje imunitní systém.

A v čem zdraví prospívají staré dobré vlašáky?