Drogy jako lék aneb Jak můžou pomoct nemocným lidem?

Paliativní léčba zlepšuje kvalitu života nemocného i jeho rodiny. Pacientům umožňuje lépe přijmout umírání a ulevuje od bolestí fyzických i psychických (víte, jak s tím souvisí döstädning?). Podle současných studií může v paliativní léčbě výrazně pomoci užívání psychedelik. Zjišťovali jsme, jak a v čem konkrétně.

Většina lidí má jakékoli drogy spojené s bujarými večírky, festivaly či koncerty. Už málokdo o nich však přemýšlí ve spojení s medicínou. Většina přitom vznikla omylem právě při výrobě nových léků.

Konkrétně psychedelika jsou halucinogenní látky, které mění stav vědomí a spoustu z nich je zcela přírodních. Patří mezi ně třeba lysohlávky, kaktus San Pedro nebo havajská lesní růže.

„Psychedelika zažívají v posledních letech velkou renesanci. Po divokých šedesátých a sedmdesátých letech, kdy se experimentovalo s halucinogeny jako potenciálními léky na psychózy, se můžeme setkat v posledních letech se zájmem o tyto látky v oblasti léčby depresí,“ potvrzuje psycholog Ondřej Pečený z kliniky KAPPA.

Důvodem útlumu medicínského výzkumu těchto látek byla éra hippies, přestože většina psychedelických látek návyková není. Trvalo skoro čtyřicet let, než dorostla generace nových vědců, kteří v současnosti psychedelika opět zkoumají.

Podle několika světových studií mají tyto látky velký terapeutický potenciál, zejména u lidí v konečné fázi nemoci.

„Byly realizovány již čtyři klinické studie se záměrem zjistit, zda by užití psychedelické látky mohlo pomoci zlepšit kvalitu života u terminálních onemocnění. Jejich cílem bylo ulevit pacientům od psychických obtíží pojících se s onemocněním, zejména pak snížit úzkost a depresi. Výsledky jsou hodné pozornosti,“ říká psycholožka Rita Kočárová, která pracuje jako výzkumnice v Národním ústavu duševního zdraví a je spoluzakladatelkou České psychedelické společnosti.

Dnes už není běžné, že lidé umírají doma obklopeni rodinou. Často se celý proces odehrává v nemocnici, kde sice pacienti dostanou léky na bolest, ale to je většinou všechno. Jsou ve stresu z neznámého prostředí, smrti se bojí a propadají depresím. V tom jim mají pomoct psychedelika.

„Díky změněnému stavu vědomí dochází k silným emočním prožitkům, které mohou mít za následek smíření se se životem, světem a nalezení smyslu existence. Proto se experimentuje i na poli paliativní péče, kde to pacientům v terminálních stadiích může přinášet výraznou pozitivní změnu kvality prožívání života,“ vysvětluje Ondřej Pečený.

Neznamená to ale, že by byli pacienti „sjetí“ až do konce svých dní. Podle Rity Kočárové stačí mnohdy jediná dávka, a to výhradně pod lékařským dohledem.

„Již jedno podání látky v terapeutickém prostředí vedlo k významnému snížení úzkosti, deprese i existenciálního distresu (opakem je eustres). Tento pozitivní účinek přetrval po dobu šesti až dvanácti měsíců. Studie naznačují, že důvodem může být spirituální zkušenost, kterou tyto látky vyvolávají, tím jsou unikátní.“

Výsledky současných výzkumů jsou tedy velmi slibné, ale nutno dodat, že nejde o žádnou novinku. Že psychedelika, zejména LSD, mohla pomoci pacientům s psychickými obtížemi pojícími se s onemocněním v konečném stadiu či redukovat strach ze smrti, bylo zjištěno již v 60. letech, než byly tyto látky poslány do ilegality.

A to bohužel trvá, přestože studie dokazují, že se v paliativní léčbě psychedelika jeví jako velmi úspěšný terapeutický prostředek, zůstávají u nás tyto látky pacientům nadále nedostupné. Dostat se k nim může jen hrstka vybraných ve speciálních vědeckých studiích či výzkumech.

Blýská se ale na lepší časy. Této studii se u nás v současnosti věnuje náměstek pro vědu a výzkum doktor Jiří Horáček a jeho tým. Vidí to optimisticky. Pracují na získání všech povolení a doufají, že by se mohlo začít již letos.

Co si myslíte o této léčbě? A víte, jak podpořit onkologicky nemocného pacienta?