Dřín, zapomenutý antioxidant z našich luk i zahrad

Dřín obecný je teplomilný keř, který roste i u nás, hojně ho ale můžete potkat během dovolené v jižních zemích, Polsku nebo v Dolním Rakousku. Zaujme na jaře něžnými žlutými kvítky, ale i šťavnatě červenými plody, které dozrávají od srpna do září. Jsou nejen jedlé, ale především mimořádně zdravé.

„Dřín je nenáročná rostlina, nevadí jí mráz, velké teplo ani sucho a roste i na kamenitém povrchu, kde se jiným rostlinám nedaří,“ prozrazuje Johann Weiss, odborník na přirozené zemědělství z rakouského Wildkräuterhotelu Steinschalerhof. V Čechách na dřín narazíte na jižní Moravě, v Českém středohoří nebo v Povltaví.

„Na jaře dřín poznáte snadno, vykvétá mezi prvními již v březnu, často ještě za mrazu. Kolem mohou být ještě hromady sněhu, strom nemá jediný list, ale je obsypaný záplavou žlutých květů,“ popisuje Johann Weiss. Koncem léta na něm dozrávají oválné červené plody, tvarem i velikostí připomínající olivy. „Jako olivy se dokonce i sklízí. Aby se nepomačkaly, sklepávají se do předem připravených sítí,“ vysvětluje odborník.

Plody, kterým se říká dřínky, mají výraznou, sladkokyselou a natrpklou chuť. To z nich dělá výjimečné ovoce, skvělé do osvěžujících dezertů. Zkuste je na koláč, do bublaniny místo třešní, chutný je z nich i kompot. Hodí se i pro přípravu marmelád a čatní, nakládají se také do slaného nálevu jako olivy nebo se suší a drtí na prášek, kterým se koření maso a omáčky. Z dřínu ovšem připravíte i mošt, šťávu, pro dospělé pak i likér nebo pálenku dřínkovici, na kterou můžete narazit i u našich slovenských sousedů. Ze semen se dokonce kdysi pražila káva.

Ochutnat můžete i lákavě růžové víno nebo pivo, třeba během dovolené v Dolním Rakousku. Jihovýchodně od dolnorakouského hlavního města Sankt Pölten se totiž rozkládá celé dřínové údolí Pielachtal. Na dříny jsou tu náležitě hrdí a nabídnou vám z nich mnoho gurmánských i dekorativních suvenýrů, zavítat sem můžete i na speciální dřínové slavnosti. Ty si mimochodem užijete i u nás, například na Slovácku v Šumicích nesmí o zářijových hodech chybět dřínkové vdolky, víno a kyška.

Dřínek patří mezi naše nejsilnější zdroje vitaminu C. Má ho mnohem více než citron nebo grepy, řadí se hned za šípek, černý rybíz a rakytník. Jíst ho můžete klidně syrový.

Vitamin C je důležitý nejen pro fungující imunitu. Jeho nedostatek se projevuje třeba četnějším výskytem modřin, vyčerpaností nebo žaludečními problémy. „Vitamin C lidský organismus potřebuje zejména je-li vystaven fyzickému stresu nebo virové infekci. Denní dávka pro zdravého dospělého člověka je cca 60 až 100 mg, může být ovšem zvýšena až na 1–2 g u dospělých i dětí s chřipkovými symptomy, u sportovců či během pobytu v extrémních klimatických podmínkách,“ říká MUDr. Vilím Šimánek, DrSc. z Ústavu lékařské chemie a biochemie Univerzity Palackého v Olomouci.

Díky vysokému obsahu vitaminu C je rovněž silným antioxidantem, chrání buňky před oxidačním stresem. Tím zpomaluje proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním i infarktu.

Vedle vitaminu C jsou dřínky bohaté také na organické kyseliny, sacharidy, minerální látky, především fosfor a draslík, ale i vlákninu pektin. Dřín působí blahodárně na trávení, uleví při střevních chorobách, ale i při pocitu těžkosti a přejedení. Stačí rozžvýkat čerstvý plod nebo připravit čaj ze sušených dřínků.

Nevyhazujte ani pecky, ty se totiž dají použít do nahřívacích polštářků.