Dřevostavby s nápadem! Jedna zaujme barvou, druhá originálním tvarem

Kdo by nechtěl žít v domě, který je nejen funkční, ale také zajímavě řešený? Nabízíme vám několik inspirativních provedení.

Barva smrkové fasády rodinného domu, který vyrostl v Českém středohoří, působí jako zjevení. Až by se chtělo zvolat: konečně jinak! Ale pak vás jistě napadne – proč zrovna modrá? Pavel Plánička a Bruno Panenka z 3+1 architekti mají pro svou volbu jasné vysvětlení. Olejová modř podle nich patří mezi barvy charakteristické pro České středohoří (jako když hřebeny okolních kopců v letním oparu zrcadlí oblohu a naopak).

Jak si stojí olejový nátěr z pohledu praktičnosti? „Je třeba ho čas od času oživit, ale podle našich zkušeností to může být nutné až tak za deset let,“ vysvětlují autoři návrhu. Pro úplnost ještě uveďme, že na zděný sokl domu navazuje dřevěné patro, konstrukce se řešila systémem two by four.

Majitelé pozemek koupili kvůli místu, původně na něm stála chata. Ta se sice už nedala používat, ale dřevostavba, která ji nahradila, na ni svým způsobem odkazuje. Dispozičně jde o 5+1, v domě žije pětičlenná rodina.

Tahle přístavba dokazuje, že i dřevostavba si rozumí s tradičním vesnickým domem. Nachází se v Babicích u Říčan, žije tu zatím tříčlenná rodina a nyní nabízí příjemné zázemí (žádné pokoje nejsou v patře), hodně místa (celkem 4+kk) a klidné propojení se zahradou (za přístavbou). „Varianta zobytnění podkroví by takový komfort neposkytla a do domu tradičních proporcí by se podkrovní místnosti a schodiště jen obtížně umístily,“ uvádí autor návrhu, Ing. arch. Pavel Šmelhaus.

Architekt dodává, že vzhledem k omezenému prostoru staveniště a komplikovanějšímu přístupu na něj se volila montovaná konstrukce two by four. Do přístavby se zakomponovalo i stávající zděné zádveří, což omezilo bourací práce. Od domu se přístavba odlišuje obkladem z modřínových palubek, jen boční stěna naproti sousednímu domu má z požárních důvodů omítku na kontaktním zateplení z minerální vlny.

Ale ani původní dům nezůstal zkrátka, u něj se kromě jiného řešila nová omítka, krov s taškovou krytinou a rovněž se zachoval původní dřevěný strop.

Rozšiřovat dům se dá různě; v tomto případě se k rodinné prvorepublikové vile v Praze přidala řada „krabic“ tvarovaných tak, aby vyhovovaly daným účelům a ladily se zahradou a okolím. Díky netradiční členitosti se mohly proměny realizovat i na malém pozemku, a přesto výsledek působí vzdušně.

„Struktura sestavy vytváří menší, dílčí venkovní prostory s různou formou využití a světelnými podmínkami: východní intimní s termálním bazénkem, západní terasa spojená s jídelnou, severní pohledově komponovaná zahrada s vodní plochou a výhledem z obývacího pokoje, střešní zahrada před ložnicí,“ vysvětlují autoři návrhu, Pavel Valenta a Pavel Rydlo z d3D.

Z pohledu konstrukce se použily lepené dřevěné hranoly, dřevostavba je založená na ocelových zemních vrutech bez betonáže. Co ještě zaujme? Fasádní obklad z cementovláknitých přírodních proužků stavbu sjednocuje a je odolný vůči požáru.

Nakonec jsme si pro vás nechali „libůstku“ dokazující, že není malých dřevostaveb. Tento zahradní domek v Loučné nad Nisou navrhovali Jakub Chuchlík a Ida Chuchlíková z Iuch architektury a tvarově se v něm odráží společná záliba stavebníků a architektů (poznali jste loď?). Zatímco horní část nabízí netradičně řešené maxi lehátko na slunění, dolů se vešla kůlna na nářadí a rovněž se sem ukládá zahradní nábytek.

Jak se vám ukázkové dřevostavby líbí?