Dobrá investice? Stačí pětistovka!

Málokterý rozpočet mladé domácnosti je dnes tak napnutý, aby se v něm při dobré vůli nenalezlo každý měsíc 500 korun. A to je dostatečná částka, která nás jednou může zbavit starostí. S pětistovkou nebudeme experimentovat ani riskovat. Nepůjdeme s ní na burzu ani nebudeme kupovat podílové listy akciových fondů. Sáhneme po státem dotovaných či jinak zvýhodněných produktech. Dnes máme v podstatě tři možnosti - životní pojistku, penzijní připojištění nebo stavební spoření.

Životní pojistka je v zásadě dvojí: riziková a kapitálová. Pokud chceme zabezpečit své blízké pro případ naší smrti a nechceme prostřednictvím pojistky zhodnocovat své peníze, volíme rizikové životní pojištění. Uzavřeme-li ho ve třiceti letech na dobu třiceti let, pak oněch 500 korun měsíčně zaručí pozůstalým více než jeden milion korun. My sami však, pokud třicetileté období ve zdraví přežijeme, nedostaneme od pojišťovny nic. Pojistka zanikne. Zvolíme-li kapitálové životní pojištění, pak naši blízcí dostanou v případě našeho úmrtí částku nižší než u pojištění rizikového - přibližně půl milionu korun, záleží na pojišťovně a konkrétním produktu. My se však po uplynutí pojistné doby budeme radovat - pojišťovna nám vrátí přibližně 300 000 korun!

Musíme mít na paměti, že životní pojistka, ani ta kapitálová, není spoření. Nemůže nám nikdy vynést tolik jako spořicí produkty. Přinese nám ale klid, že o naše blízké bude v případě neštěstí postaráno.

Chceme-li vyšší výnos, pak svých 500 korun měsíčně vložíme do spořicích produktů. Na vybranou máme dva - stavební spoření nebo penzijní připojištění.

Za šestiletý cyklus ve stavebním spoření naspoříme s pětistovkou včetně státního příspěvku při zhruba dvouprocentním úroku téměř 50 000 korun. Pak můžeme v cyklu pokračovat, nebo si vzít výhodně úročený úvěr, který je ovšem vázán na potřeby bydlení. Nejen na pořízení nového bytu, ale třeba i na rekonstrukci toho stávajícího.

Nejjednodušším a zároveň i nejvyšším zhodnocením naší pětistovky je díky státnímu příspěvku penzijní připojištění. I kdyby po celých třicet let zůstaly výnosy penzijních fondů na dnešní poměrně nízké úrovni, způsobené aktuální situací na světových akciových trzích, čekalo by vás na konci 380 000 korun. To je ale skutečně ta nejpesimičtější prognóza. Pokud se zhodnocení vkládaných částek posune ze současných tří na pět procent (což je vysoce pravděpodobné), získáme na důchod 530 000 korun. A pokud se k našemu připojištění připojí zaměstnavatel (což je stále běžnější praxí), a bude nám přispívat třeba jen 200 korunami měsíčně, budeme mít na konci spoření 700 000 korun.

Ministerstvo financí nyní připravuje změnu zákona, která by penzijním fondům poněkud uvolnila ruce při investování. Měly by mít více typů portfolia, z nichž by si klient vybral podle svého zaměření. A tady by mohl vydělat právě ten, kdo spoří dlouhodobě. Klidně by mohl riskovat, že jeden rok bude výnos minimální, protože v součtu deseti či dvaceti let by bylo zhodnocení jeho úspor nadprůměrné.

Co je to pětistovka? Pár krabiček cigaret, nová blůzka, jedna večeře v restauraci. Nebo také pěkných pár set tisíc na stará kolena. Je to na nás.