Hlavní obsah

Je čas vyrazit na barborky! Proč se trhají a jak na to, aby do Vánoc vykvetly? Pozor na suchý vzduch

Foto: Neirfy, Shutterstock.com

Foto: Neirfy, Shutterstock.com

Je ideální čas zajít si utrhnout či uříznout větvičku třeště nebo jabloně na barborku. Přečtěte si, proč se trhá a co prozradí. A také poradíme, co udělat, aby do Štědrého dne vykvetla, případně jak ji „přibrzdit“, když rozkvétá moc rychle.

Článek

Rozkvetlá barborka je jedna z nejkrásnějších ozdob vánočního stolu. Jemné narůžovělé květy třešně nebo jabloně, sněhobílé kvítky višně nebo žluté květy zlatého deště (zlatice) působí romanticky a svěže. Navíc jim to skvěle sluší v kombinaci se zeleným chvojím. Vyniknou i vedle trsu zelenkavého borůvčí. K adventu a Vánocům zkrátka patří!

Tradice praví, že barborka se má trhat ve svátek svaté Barbory, která ho slaví 4. prosince, a že to má být větvička třešně nebo jabloně. Ale neuděláte chybu, když si k ní přidáte i větvičku šeříku, trnky, břízy nebo vrby.

Barborky: pohanská i křesťanská tradice

Pro naše předky nebyly barborky jen dekorace, ale měly i symbolický význam, a dokonce jim naznačovaly, co mají v příštím roce očekávat. Za pohanských dob lidé rozmlouvali se stromy a keři a větvičky trhali počátkem prosince proto, aby rozkvetly o zimním slunovratu (21. prosince). Květy připomínaly, že po zimě zase přijde jaro.

Pro křesťany symbolizují rozkvetlé třešňové nebo jabloňové větvičky čistotu panenky Marie i příchod nového světla – narození Ježíše Krista. Kvetoucí barborky pak připomínají naději, obrození, čistotu a světlo.

  • Podobně jako jiné zvyky i tento je spojen s legendou či pověstí. Vypráví o svaté Barboře, jejíž otec ji nechal popravit, protože se nechtěla zříct své křesťanské víry. Nešťastnice prý cestou na popraviště vzala do ruky větvičku a ta uprostřed zimy vykvetla, a proto si ji tak připomínáme.

Co dělat, aby barborky vykvetly

Nejlepší doba pro utržení barborky je 4. prosince, ale jestli to nestihnete, plus jeden nebo dva dny nevadí. Jak s ní zacházet, aby vykvetla do Štědrého dne?

  • Větvičky seřízněte ostrým čistým nožem. Nestříhejte je, nůžky stlačí pletiva, jež přivádějí vodu, a větvička nebude moct dostatečně pít. (Aby pro potřebu věštby opravdu „fungovala“, měla se barborka ze stromu utrhnout a seříznout až doma.)
  • Barborky dejte do odražené vody s pokojovou teplotou a vázu postavte na teplé místo s dostatkem světla. Ale rozhodně ji nestavte těsně nad topení ani do jeho blízkosti!
  • Vodu můžete po pár dnech vyměnit. Barborky nesnášejí suchý vzduch, poupátka by mohla zaschnout, proto větvičky osvěžujte rozprašovačem nebo vedle nich postavte misku s vodou k odpařování.
  • Vydali jste se pro barborku pozdě? Aby vykvetla, potřebuje určitý čas i teplotu. Jak toto zpoždění dohnat? Ponořte větévku třeba přes noc do vlažné lázně, až poté ji vložte do vázy. Z části, která bude pod vodou, odstraňte pupeny. Vázu pak dejte do nejteplejší místnosti bytu.
  • Barborka se chystá rozkvést moc rychle a brzo? Chcete-li kvetení pozdržet, umístěte barborku na chladnější místo, ale rozhodně ne do průvanu či na mráz. Neměňte jí ovšem prostředí moc často, teplotní šoky jí ublíží.

Živé Barborky

Barborky ale nebyly vždy jen v podobě dekorace do vázy. V 19. století chodily po vesnicích i živé Barborky a podobně jako Mikuláš odměňovaly hodné a trestaly zlobivé děti. Bylo to 3. prosince večer a dívky u toho měly rozpuštěné vlasy, přes hlavu závoj a někdy působily i dost strašidelně. Připomínaly dětem, že se mají pravidelně modlit, z výzvy „modli se, modli se“ prý vzniklo mumlání „mulisi, mulisi“.

Věštění: Co znamená, když barborka vykvete?

Prostřednictvím barborek dřív děvčata hádala, jestli se vdají. Když větvička vykvetla přesně na Štědrý den, měla se do roka vdát. Ale také se říkalo, že pokud dívka už není panna, pak větvička nerozkvete nebo květy uschnou… Pokud měla nápadníků víc, mohla si po nich větvičky pojmenovat a čekat: ta se jménem toho pravého měla vykvést jako první.

Aby byla věštba věrohodná, musely se dívky vydat pro barborky brzy ráno, když se první sluneční paprsek dotkl obzoru, a měly pocházet ze stromu starého alespoň deset let. Ale možná za tím byla jen ohleduplnost zkušených hospodářů: pro mladý stromek představuje jedna větvička bolestivou ztrátu, statný velikán to ani nepozná.

O barborky se zajímali i ženatí muži a vdané ženy. Říkalo se, že kolikátý den po uříznutí barborka vykvete, tolikátý měsíc bude mít v příštím roce její majitel štěstí. Ale nemusíte to až tak pečlivě sledovat. Možná stačí ujištění, že pokud vykvete, pak bude následující rok šťastný!

Foto: Nataliya Druchkova, Shutterstock.com

Rozkvetlé větvičky v mrazivých dnech dávají naději na příchod jaraFoto: Nataliya Druchkova, Shutterstock.com

Načítám