Článek
Chtěli jsme si ještě koupit počítač a novou televizi, tak jsme si každý vzal úvěrovou kartu (v životě už žádnou takovou nechceme). Vše jsme docela zvládali platit, ale pak bohužel manžel přišel o práci a dlouho žádnou nemohl najít. Měl různé brigády, ale to stačilo jen na zaplacení inkasa a na jídlo, a tak začalo naše příšerné zadlužování.
Přestali jsme splácet úvěr i karty, exekutoři na sebe nenechali dlouho čekat, takže jsme to museli nakonec (asi po dvou letech, kdy jsme nic nespláceli tak, jak jsme měli) vyřešit nebankovní hypotékou, abychom zaplatili všechny dluhy + za soudy + za exekutory, takže celkově se to vyšplhalo na 1 300 000 Kč, které budeme splácet 30 let a splátka je příšerně vysoká. Nebankovní subjekty jsou spíše lichva, ale co jiného člověku zbývá, když je v registrech a nikdo jiný mu nepůjčí.
V září nastupuji do práce po mateřské dovolené a chtěli bychom se pokusit hypotéku přeúvěrovat na bankovní, kde je splátka poloviční, snad se nám to podaří a bude líp. Částečně za to nemůžeme, ale z větší části si na tom neseme vinu sami, jak jsme dopadli. Neměli jsme si toho nabrat tolik a asi jsme měli i počítat s možností, že by manžel přišel o práci, a podle toho přizpůsobit naše utrácení a šetření.
Zatím jenom přežíváme, ale věřím, že jednou začneme zase žít!
