Dívka s akné: Léčba nezabírá a maskování trvá dvě hodiny

Akné patří k pubertě a co si budeme povídat, nějaký ten pupínek či vřídek potrápí čas od času i dospělé. To, co ale prožívá Abigail Collins (19) z britského Glasgow, je úplně něco jiného. Mladá studentka kriminalistiky totiž trpí vážnou formou akné, na kterou nezabírá žádná léčba.

Poprvé se na Abigailině tváři objevilo akné, když jí bylo deset let. Bylo to ale jen pár pupínků, které vždy zmizely. Sice se pak třeba zas objevily další, ale nebylo to prostě nic hrozného. Možná byste si ani nevšimli.

Opravdový problém nastal, když bylo dívce čtrnáct. Každý den pupínky přibývaly a přibývaly, staré ani nestačily mizet. Navíc po většině z nich zůstávaly Abigail nehezké jizvičky.

Už tehdy dívka samozřejmě zkoušela s akné bojovat všemi možnými způsoby, ale nic nezabíralo. Žádné krémy, čisticí tonika ani léky a léčebné kúry. Dodnes studentka ani s pomocí odborníků nenašla nic, co by její pleť alespoň trochu zlepšilo. „Jediná šance je maskovat akné make-upem,“ popsala Abigail pro magazín The Sun.

To ale vzhledem k rozsáhlosti akné zabere dívce i několik hodin. Průměr jsou dvě hodiny před zrcadlem a pečlivá práce s korektorem a make-upem.

Na střední kvůli tomu Abigail chodila často pozdě do školy. „Prostě jsem nedokázala z domu odejít, dokud jsem si nebyla jistá, že je každý pupínek pečlivě schovaný pod silnou vrstvou make-upu,“ vzpomíná Abigail s tím, že ty na zádech pak skrývala pod dlouhými vlasy a oblečením.

Střední škola pro ni vlastně byla peklem. „Neměla jsem skoro žádné kamarády, můj sociální život byl téměř nulový. Jakoby se mnou nikdo nechtěl mít nic moc společného, protože vypadám, jak vypadám.“ Smířit se s tím pro ni bylo v podstatě nemožné, trápila se, bojovala s nízkým sebevědomím. „Připadala jsem si jako slon v porcelánu, bylo pro mě opravdu těžké dělat všechny ty normální věci, které puberťáci dělají,“ vzpomíná Abigail.

Zlom ale nastal, když odešla studovat na univerzitu. Zpočátku ji to děsilo, bála se, že ji opět čeká šikana, a že přijde i o těch pár kamarádů, které má doma, a nové si na vysoké nenajde.

Nakonec to ale dopadlo všechno úplně jinak. Zpočátku se i univerzitní život točil kolem jejího akné. Abigail dál trávila hodiny maskováním svých pupínků, chodila do školy pozdě a někdy, když se akné opravdu zhoršilo, dokonce vynechávala přednášky. „Jenže to bylo dlouhodobě neudržitelné. Studium je pro mě zásadní a nemohla jsem si další zameškávání dovolit,“ říká Abigail.

A tak se stalo, že prostě jednou make-up vážně nestíhala a musela vyrazit do školy bez něj. „A najednou jsem zjistila, že si toho snad ani nikdo nevšiml, nikdo to neřešil.“ Dnů, kdy vyrážela do školy bez make-upu, přibývalo, a dnes si ho dá jen výjimečně. „To jsem si ještě před nedávnem nedovedla představit. Teď nosím make-up jen při zvláštních příležitostech, když jdu třeba někam s kamarády nebo s rodiči. Do školy nebo na nákupy se už nemaluju,“ říká Abigail.

Na Instagramu pak Abigail založila profil s názvem Skin positive (dalo by se to opsat jako Mám ráda svoji pleť a je to obdoba hnutí Body positive). „To mi hodně pomohlo. Najednou jsem viděla, že je spousta lidí, kteří jsou na tom stejně jako já, díky tomu už jsem se necítila tak osamělá.“ Jejím cílem je dokázat lidem s akné i bez něj, že to, zda máte či nemáte pupínky, neříká nic o tom, jací jste. „A že nikdy nejste tak sami, jak se třeba cítíte,“ dodává Abigail.

Dokonalost prostě neexistuje a svět módy ukazuje šikovně upravenou realitu. Přesto už některé firmy odmítají retuše a počítačové úpravy. Víte, které značky vsadily na přirozenou krásu?