Článek
Nadávky a občas bití snášela Milena od manžela mnoho let. „Měla jsem dojem, že syna se to netýká. Oči mi otevřelo společné sledování filmu, když mu bylo devět. Muž tam udeřil manželku a syn reagoval větou: ,Aha, tak to je normální, že tátové bijí mámy.' Tehdy jsem se rozhodla odejít,“ vypráví čtenářka Milena. Se synem nyní pracují psychologové, co bude dál, se uvidí.
Odborníci se často setkávají s tím, že sám tyran byl v dětství svědkem stejného chování doma. Trpí takzvaným syndromem naučeného chování. „Rodič tyran kazí dítěti nejen dětství, ale i dospělost. A rodič oběť mu v tom ve snaze uhájit rodinu nevědomky pomáhá,“ vysvětluje terapeutka Lucie Horníková, která pracuje s obětmi domácího násilí.
Když dítě brání dospělého
Domněnka, že je vaše dítě malé na to, aby vycítilo, co se doma děje, je mylná. Psychické násilí vnímají hlavně větší děti, které rozumí významu slov, malé zaznamenávají pláč, křik a náladu týraného rodiče, aniž by věděly, o co jde.
A je tu i další důvod, proč věc řešit. Často potomek rodinnou situaci nevydrží a tyranovi se postaví. Dítě tak brání dospělého proti dospělému. Stejně jako šestnáctiletý mladík: postavil se tátovi, který mámě zlomil ruku. „Otec na něj paradoxně zavolal policii a chtěl ho nechat vykázat ze společné domácnosti jako násilníka,“ vzpomíná Lucie Horníková. Chlapec absolvoval terapii, musel se vyrovnat s tím, co se doma dělo, i s faktem, že napadl tátu. K tomu ale mohlo dojít jen proto, že se jeho matka rozhodla situaci řešit. Jak tedy postupovat?
Od malička je třeba dětem vštěpovat, že agresivitou se problémy řešit nemajíFoto: thinkstock
Co dělat po útěku
Ochraňte dítě – Když se rozhodnete odejít s potomkem, podejte návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem a spojte jej s návrhem na nařízení předběžného opatření, kterým vám může být stanoveno výživné, a děti mohou být svěřeny předběžně do péče. „Dle posouzení situace lze také doporučit zaslání sms zprávy násilné osobě, že děti jsou v pořádku a případně nebránit kontaktu s druhým rodičem. Bezodkladně informujte orgán sociálně-právní ochrany dítěte – OSPOD – o důvodu opuštění společného bydliště,“ zdůrazňuje vedoucí Intervenčního centra Nymburk Alena Líbalová.
Řekněte si o pomoc – Oslovte Intervenční centrum, které je v každém kraji, nebo některé občanské sdružení na pomoc obětem, třeba Bílý kruh bezpečí nebo Rosa. Poradí vám, jak postupovat, kde a o jaké sociální dávky žádat a zajistí i právní či psychologické konzultace. Pomůže také oslovení kamarádky, někoho z rodiny, komu můžete věřit a odejít k němu ve chvíli, kdy není tyran doma.
Občas je problém najít s dítětem společnou cestu k rodiči, který je násilník. V mnohém může pomoci psychoterapeut nebo psychologFoto: thinkstock
Vyřešte bydlení – Dočasně můžete i s dítětem využít možnosti pobývat v azylovém domě nebo v utajeném bytě. Ty jsou určeny pro oběti, u nichž hrozí, že je tyran bude pronásledovat. Takové bydlení můžete získat právě prostřednictvím Intervenčního centra nebo některého ze sdružení.
S dítětem dál pracujte
Když se týrané osobě podaří od tyrana dostat, je důležité s dítětem – svědkem dál pracovat. „Vzpomínky se mu mohou vracet, proto doporučujeme psychoterapii. Ideálně přestane vnímat násilníka jen jako tyrana a naučí se ho zase vnímat jako rodiče. Samozřejmě v případě, že nebylo napadáno i dítě,“ doplňuje Lucie Horníková. V opačném případě rozhoduje soud o tom, zda se dítě bude s násilným rodičem stýkat.
Jak byste takovou situaci řešili vy?
