Dítě si nech, odcházím! Tohle jsou 4 důvody, proč to ženy dělají

Lucie má dva školou povinné syny, kterým nedávno oznámila, že od nich a jejich otce odchází. Okolí je z jejího chování v šoku, neboť k jedinému kontaktu, ke kterému z její strany momentálně dochází, je posílání finančního obnosu na účet svého bývalého partnera a zároveň otce chlapců. Podobně to má „nastavené“ i Markéta, maminka pětileté holčičky. Jednoho dne odešla. Bez zájmu o dceru, bez emocí. Jak se něco takového může stát? Vztahová koučka, párová terapeutka a mentorka Hana Wolf vyjmenovává, že na vině jsou převážně čtyři důvody.

„Nezáleží ani tak na fyzickém věku, ale na duševním stavu ženy. Pokud žena nepřijme mateřství jako další fázi ženství a takzvaně ustrne ve fázi mladé dívky, je pak těžké v ní vzbudit mateřské pudy. Taková žena pak touží po svobodě a volnosti a usazení v podobě trvalého partnerského vztahu a dětí ji ničí,“ objasňuje Hana Wolf s tím, že jak již bylo řečeno, nejedná se o věk ženy jako takový. U velmi mladé ženy se mohou vzbudit mateřské pudy, naproti tomu žena po čtyřicítce stále může být ve fázi dívky.

Podle zmíněné vztahové koučky je tento případ velmi podobný výše popsanému, ale má drobné odlišnosti. Tato žena je schopna trvalého vztahu, ve kterém se cítí dobře. Problém nastává ve chvíli, kdy se pod tlakem okolí (primárně partnera) stane matkou a nechá všechny své sny v dáli.

„Je spousta žen, u kterých se s pokročilejším těhotenstvím spustí mateřské pudy a novou roli bez větších problémů přijmou. Jedná-li se ale o ženy traumatizované, které měly v minulosti silné negativní emoční zážitky, může dojít k tomu, že mateřství u nich spustí další trauma. Tento druh ženy zůstane s dítětem do určitého věku a pak z pocitu nenaplnění odejde,“ dál vysvětluje Hana Wolf.

Stala se matkou s mužem, kterého měla ráda, ale nebyla to láska jako trám. Seberealizovala se v pracovní oblasti, dařilo se jí, a mateřství a vztah přijala jako součást svého příběhu. Tak to šlo mnoho let, ale pak jí do cesty přišel muž, se kterým najednou zažívala to, po čem léta prahla. S tímto mužem najednou cítila, že chce založit rodinu a být s ním po zbytek života. A tak se rozhodla svou původní rodinu opustit s tím, že její první dítě je už dost velké a tolik ji nepotřebuje. Ostatně, právě tato situace se týká výše zmíněné Lucie z úvodního příběhu. „Taková žena se mylně domnívá, že se s tím potomek srovná. Výčitky ji dostihnou až za několik let,“ krčí rameny koučka.

Láska je mocná čarodějka a mnohdy je hluchá a slepá. Hana Wolf říká, že bohužel právě kvůli ní ženy opouští své děti, protože mají pocit, že už jsou dost velké. Na obzoru jiný muž? A proč ne? I Markéta, maminka pětileté holčičky, se neohlížela na nikoho a nic. „Ženy se domnívají, že mají na lásku právo a nový vztah si nenechají nikým a ničím vzít. Dítě je pro ně v takových chvílích překážkou, a tak raději volí potřeby nového partnera, než vlastních dětí,“ popisuje Hana Wolf a dodává, že žena se v určité fázi života chce cítit jako žena a být milována. Zvláště pokud byla v minulosti ponižována. Zaslouží si veřejné pranýřování?

„Prosím, nesuďme a neodsuzujme tyto ženy. Mnohé z nich samy pocházejí z velmi traumatizujících podmínek, i když na první pohled se to tak nemusí jevit. Jestliže se s takovou ženou setkáte, odpusťte si otázku: ‚Jak jen mohla?‘ Spíš jí naslouchejte a nechte ji mluvit, aby ze sebe mohla dostat, co ji k takovému činu vedlo,“ doporučuje Hana Wolf. S tím, že právě tak se nejvíce probouzí cit, který hluboko uvnitř takové ženy někdo zabil. A co dělat, pokud se naopak dostanete do blízké společnosti dítěte, které vlastní matka odložila, třeba když se dokonce stane součástí vaší rodiny?

„Pokud žena dítě opustí, primárně se snažte nahradit její blízkost, a to jak z hlediska psychiky, tak i fyzického kontaktu. Dítě se potřebuje cítit v bezpečí a milováno, a někdy k tomu jen pouhá slova nestačí,“ vysvětluje vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá. Navíc dodává, že s takovým dítětem je potřeba se hodně mazlit, dávat mu najevo bezpodmínečnou lásku a ujistit ho, že je stále v bezpečí. „Řekněte mu, že maminka ho má stále ráda a není to jeho vina. Děti se často z negativních kroků rodičů obviňují a je jim potřeba opakovat, že rozhodnutí dospělého nesouvisí s jejich chováním a postoji,“ uzavírá Lenka Černá.

A co vy? Máte ve svém okolí dítě, které vlastní matka opustila? Co říkáte na její rozhodnutí?