Diagnóza ADHD: Jak zvládnout „nezvladatelné“ dítě?

Hyperaktivní dítě je jako neřízená střela, která dovede pocuchat nervy i zajetá pravidla všude, kam „vletí“. Je těžké takové chování brát jako důsledek vrozené vady ve vývoji mozku a ne jako schválnost a nevychovanost. Jak se s dítětem s ADHD naučit fungovat?

Někdy se zdá, že za hyperaktivní je dnes moderní označovat všechny nevychované ratolesti – jenže „normální“ děti umějí být mezi „zlobením“ i chvíli hodné. Zato děti s ADHD si poručit nedokážou a ani sebepřísnější výchova, nebo dokonce výprask, jim nepomohou – jen jim ublíží.

ADHD (z anglického „attention deficit hyperactivity disorder“), hyperaktivita, hyperkinetická porucha či porucha pozornosti s hyperaktivitou… Tak se označuje vážný vrozený problém, který postihuje až osm procent dětí, častěji chlapce. Vyznačuje se rozdílným vývojem různých částí mozku – jde hlavně o oblasti odpovědné za soustředění, plánování či vyhodnocování. Mozek pak nefunguje, jak by měl, a děti za své chování opravdu nemohou.

Těžkosti se občas objeví dost brzy: batolata nejsou schopna dodržovat pravidelný režim, mohou mít trápení se spaním, jsou nemotornější, hůř nebo později mluví. Naplno se to ukáže mezi vrstevníky. „Potíže se projeví hlavně poté, když dítě přijde do kolektivu. Už v mateřské škole mohou být problémy tak vážné, že to vede k vyloučení z docházky,“ uvádí Terezie Pemová, autorka projektu Hyperka, tréninkové školičky pro hyperaktivní děti Národního institutu pro děti a rodinu.

Hyperaktivitu většinou odhalí učitelé – někdy už v mateřské škole, nejčastěji na prvním stupni – a doporučí návštěvu psychologa. Jestliže se podezření potvrdí, následuje vyšetření u dětského psychiatra. Ten pracuje s informacemi od rodičů, psychologa, pedagogů i od samotného dítěte. Může objednat i neurologické vyšetření, např. magnetickou rezonanci, CT nebo EEG. Výsledky vyhodnotí a určí, zda se jedná o ADHD a o jaký typ. Podle toho se pak řídí speciální plán výchovy a výuky.

Případů stále přibývá, mimo jiné i proto, že je dnes porucha díky pokroku vědy a osvěty odhalena i u dětí, které by dřív spadly do kategorie „zlobivé až nezvladatelné“. ADHD je považována za geneticky podmíněný problém, vliv má i znečištěné prostředí, kouření a pití alkoholu v těhotenství a těžký či předčasný porod s nízkou porodní váhou. Vědecké studie prokázaly, že jistý vliv na projevy ADHD má i nadměrná konzumace cukru, konzervantů a umělých barviv v potravinách.

Poruchu bohužel nelze vyléčit, ale příznaky jdou potlačit – jedná se o vhodný přístup jak doma, tak ve škole. Základní je kladná motivace, důsledné dodržování pravidel, přehledný řád a stálá životospráva s dostatkem pohybu. Výchova i výuka jsou velmi náročné a někdy se neobjedou bez pomoci odborníků. Psychiatr zváží i vhodnou medikaci. „Jde o léky, které podporují aktivitu oblastí mozku zodpovědných za celkovou organizaci naší činnosti – stimulancia,“ uvádí MUDr. Michal Goetz z Dětské psychiatrické kliniky FN Motol Praha na stránkách Asociace dětské a dorostové psychiatrie. A nesmí se zapomínat ani na psychologickou pomoc pro rodiče – život s hyperaktivním potomkem bývá náročný.

Až z poloviny dětí s ADHD vyrostou hyperaktivní dospělí. Nepokřikují ani nepobíhají, ale často ztrácejí klíče, zapomínají mobil, nedodržují dopravní předpisy a nemají přehled o svých financích. Jsou to lidé vnitřně neklidní, náladoví a snadněji ovlivnitelní. Jsou náchylnější brát drogy, mít poruchy příjmu potravy… I oni mohou své obtíže konzultovat s psychologem a psychiatrem a i jim se dá v rámci možností pomoci.

Nemáte i vy ADHD? 7 příznaků, jak se pozná hyperaktivní dospělý.