Článek
V Austrálii rodiče po porodu absolvují školení na téma, které nemoci a rizikové situace hrozí dítěti v prvním půlroce života a jak se mají zachovat, když se něco přihodí. Za další půlrok se sejdou znovu a vyslechnou si to samé pro věk od šesti měsíců do roka. Edukace by však rodičům pomohla, i když děti trochu povyrostou. A to nejen v Austrálii.
Dobrou prevencí je příklad
„Rodiče totiž v některých věcech z neznalosti dost chybují. Typické je podávání léků. Nepamatují si, jak se jmenují, dokonce je i zaměňují,“ říká pediatrička Júlia Miklošová z vysokoprahového urgentního příjmu v pražském Motole. Rodičům prý také někdy nedochází, jak překotně se dítě vyvíjí.
Jeden den mají doma miminko, které jenom spí, ale za chvíli sebou už začne mrskat, hýbat se. Když se tomu rodiče rychle nepřizpůsobí, může to skončit úrazem. „Pád z přebalovacího pultu nebo z postele je typický úraz u nejmenších dětí. Pak následují karamboly na odrážedle nebo koloběžce. Předškoláci zase často mají opařeniny, školáci pády při sportu, bývají pořezaní, protože se pořád honí a často prolétnou skleněnou výplní dveří,“ vypočítává lékařka, která je přesvědčená, že kdyby tohle všechno rodičům někdo řekl, významně by to počet úrazů snížilo.
„A také by bylo užitečné jim povyprávět o případech, které jako zdravotníci vídáme často. Pak si lehce uvědomíte, že pokud dítě běhá venku, nedáte mu ke svačině jablko, protože může kousek vdechnout. Batoleti nenecháte okusovat balíček s papírovými kapesníky, protože hrozí, že vdechne kus obalu nebo kapesníku samého. To všechno se bohužel děje,“ vypráví lékařka z urgentu.
Zrádné trampolíny
Jednou takovou rodičovskou chybou, ačkoli v nadneseném slova smyslu, je trampolína. Dnes bývá běžnou součástí nejen dětských hřišť a koutků u restaurací, kam rodiče své děti „odloží“ v domnění, že se jejich ratolest bude báječně bavit a pohybem se navíc unaví, ale i zahrad u rodinných domů. Taková trampolína v prvé řadě vypadá jako něco, co rozvíjí dětskou mobilitu, ve skutečnosti jde o nebezpečnou hračku.
Traumatolog Radovan Hudák z Kliniky dětské a dospělé traumatologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nedávno na sociálních sítích sdílel příspěvek o službě, při které ošetřoval tři závažná zranění způsobená na trampolíně. Dvě ještě ne tříleté děti a jeden dvanáctiletý kluk si přivodili sériovou zlomeninu hrudních obratlů, zlomeninu stehenní kosti a zlomeninu holenní kosti těsně pod kolenem, což je podle doktora Hudáka zlomenina pro trampolínu typická.
Úraz, který zachránil život
„Sport podporuji, ale je nutné vědět, v jakém věku je který sport pro děti vhodný. Trampolíny jsou nestabilní podložky, na kterých je obtížnější udržet rovnováhu než na pevné podlaze. Zároveň umožňuji mnohem větší výskoky, s následnými dopady, které jsou obtížněji koordinované, přičemž váha dopadajícího těla se s výškou výskoku mnohonásobně zvětšuje,“ píše ve svém příspěvku traumatolog.
Pediatrička Júlia Miklošová s ním souhlasí a přidává, že kromě zlomenin jsou častá i krvácení do břicha. „Špatný doskok může znamenat, že dítě přijde o ledvinu a slezinu. Jenom jednou jsem zažila, že úraz na trampolíně zachránil dítěti život. Mělo totiž skrytý nádor, který začal kvůli pádu krvácet,“ vzpomíná. A jaké další moderní hračky zvyšují nebezpečí úrazu? Noční můra jsou prý long boardy. Na nich lze dosáhnout i rychlosti šedesát kilometrů v hodině, což je děsivé, uvědomíte-li si, že v takovém fofru dítě spadne nebo do něčeho narazí.
Může vůbec pediatr chodit po ulici, aniž by neviděl všude nebezpečí? „Když jsem sama, tak jo. Ale když jdu s někým, kdo má dítě s sebou, okamžitě mám nastartované radary. Ale to je obsese všech zdravotníků, co pracují s dětmi. O to víc jsem benevolentní v případě lehkých interních nemocí. Má kašel? No a co.“
O tom, jaká je práce na dětském urgentu, si poslechněte v podcastu MUDr.ování, který si můžete najít na webu Podcasty.cz nebo v aplikacích Spotify či Apple Podcasts. Nové díly pak čekejte každou středu v 11:00. Příští týden se můžete těšit na internistku Kateřinu Cajthamlovou.
