Desatero správné komunikace. Ovládáte ho?

Když spolu lidé nemluví, je to to nejhorší, co se může stát. Problémy, o nichž se mlčí, nemizí, jen tiše bobtnají a na povrch znovu vyplují s nebývalou silou. Mlčení je navíc dokonalým prostředím pro vznik nejrůznějších nedorozumění a sporů, které by ani nemusely být.

Proto se všemi, s nimiž chcete mít dobré vztahy, komunikujte! A držte se u toho těchto deseti základních pravidel.

Když ti něco vadí, řekni to. Když něco chceš, popros o to. Když něco nevíš, zeptej se na to. Jednoduše řečeno: žádné téma by nemělo být tabu, není nic, o čem nelze mluvit. Vše, co máte na srdci, byste svým blízkým měli říkat, i když je to někdy hodně těžké.

Vyjadřujte se přesně a nemluvte v náznacích – protějšek je nemusí pochopit nebo si je vysvětlí špatně. Vadí vám, že partner nepomáhá v domácnosti? Tak žádné „nenápadné“ vzdechy, jak jste vyčerpaná a podobně, ale jasná prosba typu „zlato, moc by mi pomohlo, kdyby ses víc zapojil do péče o domácnost, protože já už jsem velmi unavená“. A pak by měly následovat konkrétní věci, aby partner pochopil, co se po něm chce. Má pravidelně vysávat? Obstarat nákupy? Nebo potřebujete, aby se víc činil za plotnou?

Mluvíte čtvrt hodiny a ještě jste se nedostali k jádru věci? Nic neokecávejte, i když máte v plánu říct něco, do čeho se vám moc nechce. Buď protějšek znudíte, a až dojde na věc, nebude vás tolik vnímat. Anebo vycítí vaši nervozitu, bude se připravovat na nějakou „jobovku“ a rovnou se podvědomě nastaví do opozice.

Komunikace by měla být diskuze, takže ve chvíli, kdy domluvíte, dejte prostor tomu druhému. I on má jistě k tématu co říct. Tak ho poslouchejte! Opravdu vnímejte, co vám říká. Jeho názor je stejně důležitý jako ten váš.

Když váš protějšek domluví, zkuste stručně a svými slovy zopakovat, co říkal. Jednoduše parafrázujte. Sami si tak ještě jednou ujasníte, co jste vyslechli, a tím, že to řeknete vlastními slovy, to možná i lépe pochopíte. Navíc dáte partnerovi najevo, že jste skutečně poslouchali, že nemluvil do prázdna. A také tím předcházíte případným nedorozuměním – pokud jste něco špatně pochopili, protějšek vám to může okamžitě vysvětlit.

Jakmile vám není něco jasné, ptejte se. Žádná otázka není hloupá, naopak, čím lépe postoj druhého pochopíte, tím snáz vznikne dohoda. Dotazy jsou skvělý způsob, jak si udělat ve věcech jasno.

Ať už se bavíte s kýmkoli o čemkoli, vyvarujte se urážek, zesměšňování či útoků. Žádné „co to plácáš za hlouposti“ a podobně. To nikam nevede, jen se místo diskuze dostanete do slovní války. Může se stát, že agresivní bude protějšek. Držte nervy na uzdě! V takovém případě je mnohdy lepší v klidu říct: „Promiň, ale takhle se nikam nedostaneme. Zkus se uklidnit, promluvíme si později a bez křiku a urážek.“ A skutečně odejít.

Slova jako „vždycky“ či „nikdy“ do funkční debaty nepatří. Věty typu „ty nikdy neuznáš chybu“ nebo „ty to vždycky všechno zkazíš“ nesměřují k žádnému konstruktivnímu řešení. Tím, že jeden problém zobecníte, ničemu nepomůžete. Naopak vytvoříte atmosféru, kdy oba budete mít pocit, že to vlastně nemá cenu. Protože to přece VŽDYCKY VŠECHNO dopadne špatně.

Podobný efekt má i odbíhání od tématu. Bavíte se s podřízeným o chybě, kterou právě udělal? Tahat do toho přešlap, který udělal před rokem, nemá cenu (nejde-li o chronicky nespolehlivého člověka a vy s ním jednáte spíš o vyhazovu). Potřebujete vyřešit jeden konkrétní problém a předejít jeho opakování.

Komunikace nejsou jen slova, ale i emoce. To, co vám ten druhý říká, na vás nějak působí. A bylo by fajn, kdybyste to dokázali popsat. Neječte na manžela, že vykládá pitomosti, ale klidně mu vysvětlete, že vás jeho názor dost překvapuje, možná jste z něj smutná, nedokážete se s ním ztotožnit a to vás velmi mrzí.

Jak jste na tom s komunikací vy? Zvládáte ji, nebo máte s mluvením problém?