Derby Praha – Brno: Mýtus, nebo skutečná řevnivost?

Vtipů ve stylu „Brno je poslední obydlená zatáčka před Vídní“ najdete na internetu desítky. A Brňáci na to kontrují fórky o tom, že na Moravě se víno rozděluje do tří kategorií: dá sa, nedá sa, dá sa Pražákům.

Jak se ve skutečnosti žije v hlavním městě a jaká je kvalita života v moravské metropoli? A jak je to se vzájemnou rivalitou, díky které mimo jiné vznikly facebookové stránky na vzájemné popichování?

Jestli znáte dobrý vtip z této oblasti, budeme se těšit na vaše tipy v diskusi!

Praha, hlavní město Česka, má rozlohu 496 km² a žije tam 1,3 miliónů obyvatel. Kvalitu života měst v Evropě i ve světě mapují nejrůznější výzkumy a určují ji podle mnoha ukazatelů. U Prahy se vysoce hodnotí třeba úroveň lékařských služeb, bezpečnost či zeleň. Ale horší je to například s časem, který v Praze strávíte v dopravě.

Je také třeba si uvědomit, že jinak se žije v centru města a jinak na okraji. V centru je rušno, na každém rohu najdete kavárnu nebo restauraci, spoustu obchodů a hlavně lidí. Je to tu velmi anonymní. Naopak žít v okrajových částech zavání skoro životem na vesnici.

Výhodou je, že v Praze je opravdu všechno, od pracovních příležitostí, zajímavého bydlení, kulturního vyžití až po možnosti vzdělávání. Na druhou stranu je tu všechno od sebe daleko, hodně času strávíte při přejezdech v autě nebo hromadné dopravě.

Architekt Miroslav Křižan k Praze říká: „Praha je krásná a plná lidí, o to víc jsem si ji užíval vylidněnou, když byl koronavirus. Mohl jsem si všímat architektonických skvostů a kochat se uměním starých mistrů a neprodírat se mezi turisty. Vnímám velký problém s dopravou, zrušil bych magistrálu, budoval podzemní parkoviště.“

Že je Pražanům vytýkána arogance a namyšlenost? To je samozřejmě velmi subjektivní, ale házet je do jednoho pytle není fér. Navíc tu rodilí žijí s mnoha náplavami – lidmi, kteří křtění Vltavou nejsou.

Kam vyrazit v Praze do přírody? 

Moravská metropole má rozlohu 230,2 km² a žije tam asi 380 tisíc obyvatel. Co se týče kvality života ve městě, je na tom Brno čím dál lépe. Vysoce bývá hodnocena zdravotnická péče, vynikající městská hromadná doprava a žít tu je bezpečné a levnější než v Praze. Místní si pochvalují, že se tu žije pohodově a ne tak hekticky. Do Prahy jedou rádi na výlet, ale žít by tam nechtěli.

Jaké památky si v Brně nenechat ujít?

Jak Brno vnímá sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler? „Hlavní předností Brna je ,z nouze ctnost´. Je malé, a tak se tato malost vydává za přednost, nicméně ona jí také často je. Pro pohyb v širším centru nepotřebujete žádný dopravní prostředek. Tvář Brna určují studenti mnoha univerzit a vysokých škol. Zatímco ve velké Praze se studenti rozpustí v davu, v Brně jsou vidět všude. Město je díky nim mladší a živější. Bez desetitisíců studentů by Brno nebylo Brnem, bylo by jen ospalým maloměstem v zatáčce před Vídní. Studenti také udržují v chodu brněnskou kavárenskou scénu, která je asi hlavní devízou města. Skoro v každé ulici najdete skvělou kavárnu, ve které lze strávit celý den nebo kus života.“

A jestli se v souvislosti s Brnem něco poslední roky hodně zmiňuje, je to gastro scéna. Ta je totiž opravdu na vzestupu. I proto sem velmi rád a často jezdí herec Lukáš Hejlík (41) a objevuje zde skvosty pro svou Gastromapu, tedy seznam podniků, do kterých stojí za to si vyjet. O těch brněnských v roce 2017 na Facebooku napsal: „Máme rádi Brno a jeho podniky. Jsou drzé, progresivní, a přesto pro všechny.“ Otázkou je, kolik se jich po pandemii znovu otevře.

Je vzájemná rivalita stále aktuální? Podle Miroslava Křižana sahá hluboko do historie: „Souboj mezi českými městy je předlouhý. Dlouho se vládlo z Olomouce, která byla spjata s mocenskou částí církve i s tou geopolitickou. Brno si muselo počkat na příchod Habsburků a ukončení třicetileté války, kdy se stalo sídlem zemského soudu. Do Vídně ke dvoru to odsud bylo blíž. Tím Brno vyhrálo a rivalita se přesunula na Prahu. Já bych ale řekl, že každé město si jde svou cestou.“

„Řevnivost mezi Prahou a Brnem je už jen přežitek,“ myslí si Lukáš Hejlík. Posoudit to může, protože se mezi těmito městy denně pohybuje. „Na Brnu oceňuju pestrou nabídku mladého života. Mladí Brňáci mají podle mě být na co pyšní a netrpí komplexy. Jsou to spíš Pražáci, kdo občas utrousí vtípek o Brnu, které navštívili dvakrát, a tak vlastně neví, kam se město za poslední dobu posunulo.“

A jaký je názor sociologa Stanislava Bilera na vztah těchto dvou metropolí? „Praha je velké město, Brno není. Vzájemné popichování je spíše věcí historie, živené nudou normalizace, které dnes u mladších generací nenachází živnou půdu. Jsou to města natolik rozdílná, že jejich srovnávání ani soupeření nedává žádný smysl. Brno bylo a bude vždy tím druhým, z čehož pramení jak skepse a pocit marnosti, tak uklidnění, že žít lze i jinak.“

Víte, jak jsou na tom s bydlením ve městě a na vesnici jednotlivá znamení?