Článek
„Je to velmi nepříjemná nemoc. Kůže vás svědí a někdy se škrábete až do krve. Zdaleka nejhorší je ovšem psychický problém,“ svěřuje se osmatřicetiletý Aleš, jemuž byla lupénka (psoriáza) diagnostikována již před několika lety.
„Někteří lidé se vás štítí, protože neví, že nemoc není nakažlivá. Vyhýbají se vám, nechtějí se vás dotýkat a vy se pak stydíte nosit krátké rukávy a chodit na bazén. Přitom se jedná o takzvanou psychosomatickou chorobu, tudíž čím více jste nervózní a ve stresu, tím jsou její příznaky horší,“ popisuje své zkušenosti Aleš.
Nemoc je vrozená, projevy spouští stres
„Lupénka je ve své podstatě poruchou imunitního systému. Přirozený proces rohovění kůže je u psoriatiků sedmkrát rychlejší než u zdravých lidí, proto vznikají na povrchu těla pacientů šupinatá ložiska,“ vysvětluje MUDr. Anna Jiráková, Ph.D., lékařka dermatovenerologické kliniky 2. LF UK Nemocnice na Bulovce.
Lupénka je především dědičným onemocněním. U 60 procent pacientů tato choroba je či byla zaznamenána i u někoho dalšího z rodiny. První projevy se většinou objeví mezi desátým až třicátým rokem života, výjimkou ale není ani pozdější věk.
Zatímco s nemocí se už člověk narodí, její projevy se dlouho nemusí vůbec objevovat. Spouští je až takzvané vyvolávající faktory. Mezi nejčastější patří infekce dýchacích cest, hormonální vlivy, nadměrná konzumace alkoholu, koření a především stres.
Sebevražda kvůli lupénce?
„Pro nemocné je mnohdy velmi obtížné vyrovnat se s projevy. Často si říkají: ,Mám strach, že nenajdu partnera, cítím se trapně, osamělý, závidím ostatním, nechci se na sebe dívat, škrábu se neustále, mám strach, že se projevy zhorší,‘“ popisuje Lenka Čejková, všeobecná zdravotní sestra a odbornice z Carun Pharmacy.
„Tito lidé velmi obtížně navazují vztahy, ale nezřídka mají i problém najít si zaměstnání. Mezi lupénkáři se středně těžkou a těžkou lupénkou nalezneme 24 procent osob trpících depresí a 5 procent osob s psoriázou přiznalo, že vážně uvažuje o sebevraždě,“ uvádí Aleš Cafourek, specialista na lupénku a autor stránek Vesvekuzi.
Ven ze začarovaného kruhu
Stres a deprese spojené s lupénkou jsou však zároveň vyvolávajícími faktory projevů. „Je to jako začarovaný kruh, protože kožní projevy jsou stresujícím faktorem. Je důležité si pohovořit s lékařem, rodinou a často i vyhledat pomoc psychologa. Velkou roli hraje rodina, partner nebo člen rodiny, který nemocného neodmítá a hovoří s ním o jeho pocitech,“ říká zdravotní sestra Lenka Čejková.
Pokud ve svém okolí máte člověka s lupénkou, přistupujte k němu jako ke každému jinému. Spousta lidí dělá tu chybu, že se až příliš snaží projevit soucit, což nemocného ještě více uzemňuje. Na chorobu přílišně neupozorňujte, nevyptávejte se do detailů, pokud o tom člověk nechce sám od sebe mluvit. Na druhé straně z toho nedělejte ani tabu.
Kůže postižená lupénkou potřebuje zvláštní péči. Pro inspiraci jsme vybrali několik přípravků, které pomáhají mírnit projevy nemoci.
Máte s touto nemocí zkušenosti?