Depku má občas každý aneb Největší mýty o depresi

Beznaděj, nulová motivace, neschopnost cítit jakékoli potěšení, únava, úzkost a pocit bezcennosti... To je jen pár typických příznaků deprese. Onemocnění tak vážného, že si kvůli němu mnozí berou život. Přestože je léčitelná, postihuje stále více lidí. Znáte nejčastější mýty o této chorobě?

S podobným názorem se setkáte (nejen) na internetu v každé druhé diskuzi na toto téma. Je to přitom naprostý nesmysl a šíří ho převážně jedinci, kteří se se zmíněnou nemocí nikdy nesetkali a nic o ní nevědí. Podle předních psychiatrů je deprese extrémně vážná a kvůli riziku a vysokému procentu dokonaných sebevražd se řadí mezi smrtelné choroby.

„Z lékařského hlediska je deprese stav patologicky změněné úzkostné, smutné nebo apatické nálady, který není zvladatelný běžnými mechanismy. Podle závažnosti se deprese rozlišuje na onemocnění lehkého, středního nebo těžkého stupně,“ vysvětluje psychiatr MUDr. Miroslav Sekot z Institutu neuropsychiatrické péče.

Zrovna tak jako říct člověku se zlomenou nohou, ať si nevymýšlí, že ho něco bolí, je tvrdit lidem s depresí, že jsou slaboši. Tuto nemoc si nikdo dobrovolně nezvolil a nemůže za ni. Deprese rozhodně není způsobena leností ani slabostí – je to zdravotní problém vyvolaný mnoha faktory a vede k změnám struktury a funkce mozku.

Podle statistik Světové zdravotnické organizace se deprese vyskytuje na celé planetě – trpí jí lidé v nejchudších státech Asie a Afriky, stejně jako v západní Evropě nebo USA. „Deprese je velmi časté onemocnění, které v průmyslově vyspělých zemích postihne zhruba 15 procent obyvatelstva. Její zákeřnost a nebezpečnost spočívá v tom, že postihuje nejčastěji pacienty středního věku, kdy jsou lidé neproduktivnější,“ říká Miroslav Sekot.

Depresí onemocní každý rok kolem milionu lidí, ženy asi dvakrát častěji než muži. Lékaři odhadují, že v roce 2020 bude deprese druhou nejčastější nemocí na světě, hned po kardiovaskulárních chorobách.

Další mýtus je přesvědčení, že na depresi pomůže veselá společnost, dobrá komedie nebo třeba bujarý večírek. Deprese má daleko od špatné nálady, kterou má sem tam každý. Nemocný ji nedokáže ovlivnit vůlí, ani kdyby sebevíc chtěl. Je to jako říkat člověku se zápalem plic, aby se vyléčil vtipným filmem. Co doopravdy pomáhá, je pohyb. Naopak alkohol nebo drogy stav zhoršují.

„Tělesná aktivita opravdu deprese mírní. Řada lidí, s nimiž jsem se setkal, se neúspěšně léčila pro depresi. Příčinou jejich potíží byly alkohol, drogy nebo hazard. Po pár týdnech střízlivosti se jejich nálada sama od sebe projasnila,“ uvádí psychiatr a publicista MUDr. Karel Nešpor.

Je pravda, že závažná životní situace, jako je úmrtí blízkého nebo rozvod, může stav zhoršit, ale hlavní příčinou jsou u primární deprese chemické změny v organismu, genetická predispozice a nerovnováha neuropřenašečů – a ne aktuální problémy v životě.

Riziko deprese ovlivňuje také stupeň neuroticismu, což je osobnostní rys, který slouží jako ukazatel pravděpodobnosti pro rozvoj některých psychických nemocí, jako je úzkost, deprese nebo bipolární porucha. Lidé s vyšší mírou neuroticismu mají větší pravděpodobnost rozvoje onemocnění a depresi mohou propadnout už při méně závažném problému než člověk, kterého potkaly závažnější události, ale je méně neurotický. Ani v tomto případě nelze stav ovlivnit vůlí.

Setkali jste se osobně s depresí?