Denní světlo do míst bez oken? Jde to!

Prostory, ve kterých bydlíme, disponují dvěma typy osvětlení. Umělým a přirozeným - denním. Když stavíme nový objekt, není většinou problém v projektu myslet na oba typy. Ale i ve starém (rekonstruovaném) interiéru se dá mnohého dosáhnout. Jak?

Denní světlo v interiéru vzniká kombinací několika druhů světel: slunečního, oblohového, toho, které se odráží od fasád protějších domů, terénu apod. Jedním z řešení, jak jej přivést do míst, kde nejsou okna, jsou tzv. tubusové světlovody. Jak to funguje?

Na střechu se umístí speciální kopule, do které je světlo soustředěno a přiváděno tam, kde je ho zapotřebí. Princip přívodu světla tkví v zrcadlově lesklém povrchu uvnitř tubusu. Vyústění tubusu je uzavřeno stropním difuzérem. Ten je tu proto, aby se světlo rozptýlilo rovnoměrně po celé místnosti.

Tubusové světlovody nám mohou uspořit velké množství energie. Uvádí se až 80 procent oproti řešení pomocí umělého osvětlení, které musí být zapnuté nepřetržitě. Systémy, které jsou na trhu zhruba od roku 2000, se dodnes vylepšují. Zejména část střešní kopule, na jejíž vlastnostech záleží nejvíce. Zastaralejší typy začínají na střeše klasickým střešním oknem, které ovšem nemá takovou schopnost sbírat a soustředit světlo do tubusu jako zmíněná speciální kopule. Novinkou jsou i modernější difuzéry. Oproti zastaralejším plastovým snižují zpětný odraz světla do tubusu až o 15 procent.

Koupelny jsou klasickými prostory, kam se má jen málokdy šanci denní světlo dostat. Přesto lze i tady problém vyřešit pomocí luxfer. Ty musí být umístěné tak, aby stěna, kterou tvoří, propouštěla denní světlo z přilehlé místnosti. Výsledný efekt stojí za to a vypadá to velmi luxusně.

Bohužel v paneláku si luxferovou zeď propouštějící světlo s velkou pravděpodobností neuděláme -nedovolí nám to konstrukční nároky a špatné dispozice jednotlivých místností.O možnostech umístění v jiných prostorách je třeba se pobavit s odborníkem.

Dejte sbohem tmavým zítřkům a přiveďte světlo i tam, kde je ho nedostatek!