Dej babičce pusinku aneb Nenuťte děti, aby líbaly nebo objímaly příbuzné, škodí jim to

„Tak pojď dát pusinku babičce, ukaž, já tě musím obejmout.“ Zdánlivě nevinná věta, která zazní na nejedné příbuzenské návštěvě, a přitom je hned třikrát špatně.

Zaprvé proto, že nerespektuje dítě a překračuje hranice, které jsou mu mnohdy fyzicky nepříjemné. Zadruhé kvůli tomu, že ve výjimečném případě může mít podobné chování sexuální podtext, případně mohou někdy v budoucnu dítěti ztížit rozeznávání toho, co už je obtěžování. A nakonec, zatřetí, se mohou tímto způsobem přenášet i některé infekce, zvláště virové.

Jak děti doplácejí na křivá obvinění ze sexuálního zneužívání? 

„Drahé tetičky, babičky, strejdové a kdokoliv, nedělejte to. Jde o násilí páchané na těle a duši dítěte. Je to dokonce nebezpečné, a to v kontextu, že by o něco podobného požádal úplně cizí člověk a ze zcela jiných důvodů. Proč by nás mělo dítě líbat a mazlit se s námi, pokud si o to samo neřekne? Je to hrubé nerespektování jeho svobodné vůle. A chybou je i povzbuzování rodičů, aby tak udělalo, protože by to mohlo vypadat, že není slušně vychované,“ vysvětluje psycholožka Katarína Bradáč.

Na druhé straně ale děti doteky potřebují, i kdyby to mělo být třeba jemné šimrání na zádech, a je pravda, že bychom se v rodině přirozeně dotýkat měli. Taková potřeba se ale pěstuje od miminka. Dítěti, které nebylo prvních pár týdnů po narození dostatečně mazlené, hrozí, že bude mít později k dotykům odpor. Podle psycholožky to pak může vytvářet problém plně se oddat blízkosti s partnerem nebo svými vlastními dětmi.

Ale to nic nemění na faktu, že dítě má právo odmítnout mazlení nebo líbání, o které nestojí, a že tím, že obejme babičku, nelze cokoli podmiňovat, či ho za to dokonce trestat. Děti by se naopak měly od rodičů dozvědět, že mají právo, aby bylo jejich přání nebo odmítnutí respektováno. Včas a správně nastavené hranice mohou rozhodovat o tom, jak se budou později v životě cítit a jak budou vnímat své vlastní tělo. Když tohle rodiče neudělají a budou ho nutit líbat příbuzného, protože „přece tě neubude“, naučí dítě potlačovat samo sebe a spíše i v jiných situacích podlehne nějakému nátlaku zvenčí.

Kolik dát dětem svobody a jak je vést k samostatnosti, aniž byste je ohrozili? 

Podle renomovaného dětského psychologa Václava Mertina je to samozřejmě jiné, když dítě o objímání, mazlení se nebo pusinkování samo stojí. „Pokud iniciativa vychází přímo od dítěte, bylo by špatně se jí bránit,“ říká odborník. On sám si navíc myslí, že ze strany příbuzných už je podobný tlak menší než ještě před několika desetiletími.

Také Václav Mertin ale připomíná, že na rozdíl od vynuceného kontaktu v rámci návštěv do výchovy dítěte v rodině různé doteky patří a jsou potřebné, protože dávají dítěti pocit bezpečí a jistoty.

Pokud jde o infekce, riziko není vysoké, ale existuje. Snad nikdo nechce líbat dítě, pokud má rýmu jako trám, ale člověk může přenášet i jiné viry, například herpetické, způsobující opar. Pro dospělého a velké děti banalita, těm nejmenším však hrozí těžký průběh. Proto je důležité nelíbat kojence a batolata na obličej.

Návod pro rodiče, jak vychovat šťastné dítě