Článek
Zlaté pravidlo zní: jestliže výrobce nedoporučuje dávat konkrétní nádobí do myčky, nedělejte to. On na rozdíl od vás ví, zda daný materiál či povrchová úprava snesou časté vystavování vyšší teplotě vody i jejímu delšímu působení, stejně tak silnější koncentraci přípravků. Na jaké materiály byste měli být opatrní?
Sklo není jen jedno
Běžné skleněné nádobí bez ozdob myčka zvládne, je-li však sklo dekorované, dejte si pozor. Zejména kusy zdobené zlatem myjte vždy ručně. „Vadí také kovový dekor a do myčky nedávejte ani broušené a křišťálové skleničky vzhledem k vyššímu obsahu olova. Kvůli působení čisticích solí se takové sklo postupně stává ‚neprůhledným‘ a skleničky pak vypadají jako špinavé,“ upozorňuje Iva Pavlousková ze společnosti Datart.
Spotřebiče obvykle pracují s teplotou 60 až 70 °C a na oplachování používají vodu chladnější – toto velké rozpětí může křehčímu nádobí škodit. „Některé myčky však disponují speciálním programem na sklo a pak umožňují jemnější mytí v horním koši nebo v celém prostoru. Tlak vody i její teplota jsou nižší než obvykle,“ vysvětluje Petr Donát, zástupce značky Philco.
Keramika a porcelán
„V myčce lze mýt porcelán i keramické nádobí s povrchovou vrstvou ze sklovité glazury. Problémy může způsobovat pouze zdobení výrobků – vydrží jen kvalitní dekory takzvaně pod glazurou,“ říká Pavel Trka, zástupce značky Whirlpool. Talíře a hrnečky zdobené zlatem do spotřebiče nedávejte.
Dřevěné předměty
Tady je situace přehlednější: vše, co je ze dřeva, by se mělo myčce vyhnout. Nejde jen o prkénka a vařečky, dřevo může být i na rukojetích náčiní nebo příborů. Tento materiál je porézní, dobře natahuje pachy a nemá rád vlhko, natož dlouhé máchání ve vodě vysoké teploty. Časem se bude kroutit a praskat, rychlejší degradace bývá patrná u dřevěných předmětů slepených z několika dílů.
Jako břitva
Má se za to, že vysoké teploty vody přispívají k tupení ostří kuchyňských nožů, a dokonce se může stát, že už ani nepůjdou nabrousit. Rovněž struhadla či škrabky je lepší umýt ručně. Totéž platí i pro některé nástavce spotřebičů, například mixérů.
Plast a guma
U plastu se názory rozcházejí: někdo ho svěřit myčce důrazně nedoporučuje, jiný ano. Je to podobné jako u skla – plast není jen jeden. Pavel Trka je však přesvědčený, že je-li to na nich výslovně uvedené, pak dózy, naběračky, misky a další předměty ze silikonu, polypropylenu, melaminu a jiných plastů do myčky patří. Vždy se řiďte doporučením výrobce. Totéž udělejte v případě gumových částí nádobí či náčiní. Méně kvalitní guma by po čase mohla zpuchřet. Aby plasty „nechytly“ zbarvení třeba od červené řepy nebo rajské, těmito surovinami ušpiněné nádobí před vložením do myčky nejprve opláchněte.
Teflon, hliník a další
„Do myčky raději nedávejte ani nádobí s teflonovým povrchem, silný tlak vody v kombinaci s chemickými přípravky ho naruší a časem se může odlupovat. Současně dochází k odmaštění. Rovněž předměty z hliníku nebo stříbra myjte v ruce, v myčce by zčernaly. V ruce myjte i měděné nebo litinové nádobí,“ nabádá Iva Pavlousková.
Ani jídlo, ani papír
Naučte se před mytím z nádobí odstranit všechny zbytky potravin, i kdyby šlo jen o dvě špagety, jinak si koledujete o ucpání odpadu. Stejně tak do myčky nepatří sklenice třeba od okurek nebo marmelády, pokud na nich zůstaly papírové etikety. Mohly by se dostat do filtru a poničit ho. Vhodné nejsou ani svícny či popelníky, byť vyrobené z materiálů, které jinak myčka zvládne. Vosk nebo popel z cigaret spolehlivě znečistí ostatní nádobí.
Máte vychytávku, jak čistit zašlé svícny?