Darování kostní dřeně: jak to probíhá a proč se registrovat

Chcete darovat kostní dřeň? V první řadě se musíte zapsat do Českého národní registru dárců kostní dřeně. To znamená na dané místo dojít, případně se zúčastnit nějaké náborové akce ve vašem okolí. Na stránkách Daruj život najdete i informace, jak si nechat zaslat sadu na test slin domů a vstoupit do registru v podstatě od stolu. Čím více zapsaných, tím větší pravděpodobnost, že se najde vhodný dárce pro úplně každého pacienta. Seznam center najdete také na webu.

Registrovat se může každý člověk ve věku od 18 do 35 let, který je zdravý, nebere trvale léky (to se nevztahuje na antikoncepci) a váží více než 50 kg. Překážkou jsou různá dříve prodělaná nebo další onemocnění.

Zdravotníci vám v centru, kam se předem objednáte, odeberou kapku krve, případně vám jen tyčinkou vytřou ústa. Tím získají potřebné údaje, takzvané transplantační znaky, k vyhledávání dárců pro potřebné pacienty. Další vyšetření se nedělají. K těm případně dojde, pokud budete vybráni.

Většinou nic. Protože jen jedno procento dobrovolníků se opravdu využije pro transplantaci. Možnost navíc končí dosažením 60 let. Jestliže ale budete patřit mezi ty, kteří budou mít shodu s někým, kdo pomoc potřebuje, ozvou se vám pracovníci z registru.

Nejdřív vás čeká podrobné vyšetření, lékař vám všechno vysvětlí, znova s vámi probere, zda chcete proces absolvovat.  V každé fázi může dárce odstoupit, a to i bez udání důvodu. Následuje vyšetření srdce, plic, krevní odběry a další podrobné testy.

Pokud se neukážou žádné problémy a vy jste stále připraveni pomoci, podepíšete informovaný souhlas, pak se stanoví časový plán.

Se samotným darováním je spojeno mnoho mýtů zejména o velké bolestivosti. Není to pravda, odběr není sice úplně příjemný, ale nebolí. Krvetvorné buňky, které darovaný potřebuje, se mohu odebírat dvěma způsoby: buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí speciálního přístroje bez narkózy. Dárce má právo rozhodnout se, který odběr podstoupí.

Při odběru v narkóze dárce leží na břiše a v této poloze mu dva lékaři zavedou přes kůži tenké odběrové jehly do dutin v zadních hrbolech pánevních kostí. Stříkačkami odtud postupně odsávají potřebné množství dřeně spolu s krevní příměsí. Dárce může po výkonu chodit, jíst i pít a následující den či ten další odchází domů bez omezení.

V druhém případě není třeba narkóza, buňky se odebírají z krve pomocí speciálního přístroje, separátoru, který je vyfiltruje z krve. Je to velice podobné darování plazmy.

Buňky je třeba před odběrem takzvaně namnožit, takže dárce po dobu čtyř dní před odběrem dostává v injekcích látku, která to dokáže. Citlivější jedinci mohou pociťovat příznaky podobné viróze, které ale rychle odezní. Samotný odběr trvá zhruba čtyři hodiny, dárce leží na lůžku a je napojený na krevní separátor, který dokáže z krve získat potřebné buňky. Za dvě až tři hodiny po odběru je možné jít domů.

U odběru v narkóze se mohou objevit běžná rizika spojená s anestezií a operačním výkonem. Většina dárců pociťuje pár dní po odběru únavu, může se objevit bolest či modřiny v oblasti vpichů. Únava i bolest postupně odezní.

Leukémie. Jak velká je šance na přežití?