Dárcovství se netýká jen krve. Věnovat můžete i stolici

Možnosti dárcovství jsou opravdu široké. Živým lidem se bere nejen krev a krevní plazma, ale také orgány, vlasy, vajíčka či spermie. Ochota pomoci bližnímu svému v obtížné zdravotní situaci nebo někomu zachránit život je obdivuhodná. Někdy se ale může stát, že dojde k následným potížím u samotného dárce.

Asi nejčastěji darovanou tělní tekutinou je krev (Pozná se z krve rakovina? Víme, co lékaři vyčtou z odběrů!). S ní ovšem odchází také hemoglobin, který okysličuje tkáně, což může mít za následek větší únavu a po dobu dalších několika dnů i horší sportovní výkonnost.

Horší než tato minimální rizika darování krve je ale skutečnost, že počet dárců klesá, a to i přes to, že za jeden odběr můžete získat kompenzaci 200–400 Kč. „Jejich stávající počet je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva pro případ mimořádného výdeje krve, například při chřipkové epidemii,“ říká lékařka Dana Galuszková.

Kromě krve lze darovat pouze její složku v podobě plazmy. Nemělo by se to ale dělat častěji než jednou za 14 dní. S plazmou odcházejí z těla důležité hormony, vitaminy a minerály. To může mít při velmi krátkých intervalech vliv na obranyschopnost organismu, nehledě na negativní vliv na stav žil na rukou. Mimochodem, víte, že krém z vlastní plazmy prý omlazuje pokožku? Odběry plazmy jsou honorované 400–600 Kč a v případě dodržení rozumných intervalů vám vážná rizika nehrozí.

S tím, jak roste počet neplodných párů, roste i poptávka po vajíčkách a spermiích. Co se týče spermatu, darování nemá na zdraví mužů žádné negativní dopady a muž může získat částku 800–2000 Kč za jeden odběr.

Pokud se rozhodne své pohlavní buňky darovat žena, nemá to tak jednoduché. V tomto případě není darování bez možných rizik.

Asi u jednoho procenta žen se rozvine hyperstimulační syndrom jako reakce na hormonální podporu. Vajíček se začne tvořit až příliš. To způsobuje bolest v podbřišku. Dalšími příznaky jsou nevolnost, průjmy, nadýmání. Uvolněná tekutina z cév vaječníků zvětšuje břicho. Někdy až tak, že je potřeba ji odsát, protože hrozí, že se voda dostane až na plíce. Ve vážnějších případech může dojít i k trombóze či plicní embolii, proto se podávají léky na ředění krve.

Menší (ale existující) je riziko, že při odebírání vajíček dojde k poranění tkání nebo rozvoji infekce. Znovu je lze darovat s odstupem tří měsíců a počet není nijak omezen. Vždy záleží na lékaři, jestli je vhodné podstupovat další stimulaci.

Vaše plodnost tímto úkonem není nadále nijak ohrožena, pokud nedojde ke zcela výjimečné, ale možné, komplikaci, kterou může být krvácení do břišní dutiny nebo zánět s fatálními dopady na další tvorbu vajíček. Větší je ale riziko, že vlivem nadprodukce vajíček dříve sama bez důsledné ochrany otěhotníte.

A stejně: Bude dítě z darovaných vajíček či spermií vlastně opravdu vaše?

Protože je příprava na odběr dlouhá, nabízejí specializovaná zařízení kompenzaci v rozmezí 20 000–30 000 Kč.

Další možností je kostní dřeň, respektive krvetvorné buňky. Příliš velká šance, že budete po uvedení do registru potřeba, ovšem není. K darování se dostane méně než jedno procento potenciálních dárců. Základní genetické znaky bílých krvinek se totiž musejí alespoň přibližně shodovat.

Odběr se provádí v anestezii jehlou buď z pánevní kosti, nebo ze žíly. Rizika jsou spojená právě se zmíněnou narkózou - nevolnost, únava, bolesti v krku. Možností je také alergická reakce, velký pokles krevního tlaku, kdy do mozku nebude proudit dostatek kyslíku. Není to ale časté. „Oba způsoby odběru jsou pro dárce bezpečné a minimálně bolestivé,“ říká hematoložka Jana Vondráková.

Darování kostní dřeně je považováno za vysoce humánní čin k záchraně lidského života a jako takové není honorováno. Český národní registr dárců dřeně na svých stránkách uvádí, že: „Při odběru má dárce nárok na čtyři dny placeného pracovního volna a při výpočtu roční daně z příjmu může uplatnit odečet 20 000 Kč jako poskytnutý dar pro zdravotnické účely.

K darování lze přistoupit i u některých orgánů. V případě živých dárců může jít například část o jater nebo jednu ledvinu. (I Selena Gomez prošla transplantací ledviny). U ledvin na sebe musí být dárce po zbytek života opatrný. Pokud si ji totiž poraní například při nešťastném pádu, už nemá další, která by zachránila situaci. Zákrok se provádí klasickou operací nebo laparoskopicky. Některé studie naznačují, že lidé s jednou ledvinou mohou mít o trochu vyšší tlak, v těhotenství jsou ženy náchylnější k cukrovce.

Játra mají skvělou regenerační schopnost. Když se zdravému člověku část odebere, obvykle doroste do několika měsíců.

Koordinační středisko transplantací na svých webových stránkách 8. 1. 2019 uvedlo, že: „... Kvůli pracovní neschopnosti, nutné hospitalizaci a delší rekonvalescenci je dárcům proplácena finanční náhrada za ušlý výdělek. Na tento rok ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo zvýšení průměrné mzdy pro účely výpočtu náhrad na 31 tisíc měsíčně.“

Pomáhat může i stolice, která obsahuje prospěšné střevní bakterie, které pomáhají se zvýšením obranyschopnosti organismu. Fekální transplantace se provádí v případě velmi nebezpečné klostridiové střevní infekce a ve výzkumu je její léčebný vliv například na Crohnovu chorobu. S tímto typem dárcovství se nepojí žádné zdravotní komplikace. Většinou jde o poskytovatele z rodiny nemocného. Možnou finanční kompenzaci se nám nepodařilo dohledat a máme za to, že žádná není.

Darují se i další části těla, například vlasy (od 35 cm délky, cena výkupu se liší nejen podle délky, ale i přirozené bary vlasů a pohybuje se asi od 3000 Kč do 12 000 Kč) nebo mateřské mléko (výkup 1 litr je za 1000 Kč). Vlasy pomáhají například těm, kteří o ně přišli v důsledku onkologického či jiného onemocnění. Banky mateřského mléka jsou přidružené k některým nemocnicím. Mléko se posléze využívá například k výživě nedonošených dětí. V těchto případech jsou pochopitelně zdravotní rizika pro dárce nulová.

Už jste někdy darovali tělní tekutinu nebo část těla?