Čtyřicítka jako milník? Tak akorát dospělé bez koule u nohy

Je evidentní, že jestli něco čtyřicítky umí, tak plánovat: článek o tom, jakým milníkem jsou čtyřicátiny, píši v den narozenin. Euforie se střídá s obavami.

Je to hodně individuální, ale ve čtyřiceti už často víte, co chcete, nebo alespoň to, co nechcete. Možná máte splněné mnohé sny nebo rodinu, máte zázemí a práci, která vás baví. Nesejde vám tolik na názoru ostatních, nelačníte po tom zažít vše, ale chcete si vše prožít.

Jak čtyřicítku prožívaly ženy z Proženy a jaké jsou zkušenosti odbornic, koučky Lucie Königové a terapeutky Marcely Rešlové?

Někdo říká, že čtyřicet je nových třicet. Dnešní čtyřicátnice jsou stále mladé, plné života. Mají zdravé sebevědomí a názory, za které se umí postavit. Nepotřebují, aby je měl každý rád, váží si samy sebe. Marcela Rešlová dodává: „Jsou ošlehané životem, mají více obroušené hrany. Nemají potřebu soutěžit a oceňující fungující vztahy.“

Šéfredaktorka Monika si ve čtyřiceti připadala „taková akorát dospělá“: „Byla jsem vyrovnaná a měla hotový pohled na svět. Nebála jsem se mít jasný názor a hádat se o něj. Byla jsem dost mladá, abych chápala novoty, ale zároveň dost moudrá, abych některé chápat ani nechtěla.“

To, že čtyřicítky nemají potřebu se za ničím honit, potvrzuje i redaktorka Lucie: „Cítím se bezpečně. Ve dvaceti jsem řešila, kdy už budu mít vážný vztah. Ve třiceti, kdy budu mít děti, a pak když přišly, tak jestli mi neutíká kariéra. Teď cítím, že jsem všechno zvládla a už si to jen nesmím podělat.“

Třicítku jsme nazvaly věkem dětí, čtyřicítka se kolem nich také točí. Jsou ale odrostlejší, samostatnější a vy sklízíte plody své výchovy. Z dětí jsou parťáci i puberťáci, ale není třeba jim stát neustále za zadkem. To znamená víc času pro vás samotné nebo pro vás s partnerem. Občas je potřeba naučit se jinak komunikovat a vymezit si prostor, upozorňuje Marcela Rešlová.

Redaktorka Lucie si libuje: „Jsou to pořád děti a puberta umí být náročná, ale je to sranda. Zvládnou dlouhé cyklovýlety, na lyžích jim sotva stačím a můžou i ponocovat a být zapojené třeba do herních večerů.“

A editorka Irena to vidí velmi podobně: „Děti už mohly občas zůstat samy doma a já měla hrdý pocit, že je vedu k samostatnosti. Byl to čas osobního rozletu, díky zkušenostem řízenějšímu.“

Samozřejmě záleží, zda jste nastavením spíše optimisté, nebo je vaše sklenka vždy poloprázdná, ale výhodou čtyřicítky je podle Lucie Königové to, že máte odžitou velkou část života a měli jste možnost poznat se v různých životních situacích: „Do dvaceti let jste sbíraly zkušenosti a nastavení z původní rodiny. A dalších dvacet jste zjišťovaly, jak to funguje v životě, jak vám jdou vztahy, jak vás naplňuje práce. Často již máte zkušenosti s rolí rodiče, s budováním vlastního domova, s vyděláváním peněz.“

Editorka Barbora potvrzuje, že ve čtyřiceti je za co se pochválit: „Začala jsem si uvědomovat, co všechno jsem už dokázala. Včas a dobře jsem se vdala, měla děti a hodně jsem se jim věnovala. Mám skvělou práci, která mi jde a baví mě. Všechno běží, jak má.“

A jestli jste ve dvaceti lačnily po zážitcích, teď už vám „stačí“ kvalitní prožitky, sdílí zkušenost editorka Irena.

Hodně znát a mít zázemí je fajn. Ale co když to tak úplně není? Mnohé ženy v tomto věku mají za sebou i nějakou tu životní prohru. Potvrzuje to Lucie Königová: „Chyby v minulosti mohou tížit. A možná jste si kdysi představovaly, že až vám bude 40 let, budete mnohem dál. Navíc vaše tělo vám věk začíná svými změnami víc připomínat.“

To potvrzuje šéfredaktorka Monika, která na čtyřicítku vzpomíná jako na skvělé životní období, ale je pravda, že „...tělo se v některých ohledech začalo měnit, začalo hůř spalovat, měnila se mi pleť, ztvrdly mi paty, což mě úplně vykolejilo, zhoršoval se mi zrak a pozorovala jsem první hlubší vrásky.“

Kulatiny si říkají o bilancování a Lucie Königová radí přijmout „nultý“ rok jako mezník, kdy si mimo jiné odpustíte a zároveň uděláte revizi svých snů a tužeb. Některé ženy podle Marcely Rešlové úplně změní směr v práci a začnou od začátku.

„Je to ideální chvíle pro odstranění všeho, co v životě nechcete, aby tam mohlo vstoupit to, po čem toužíte.“ A to se týká nejen vztahů, ale třeba i šatníku! Módní redaktorka Pavla si pochvaluje, že ve čtyřiceti má svůj módní styl, který jí i okolí chválí. To potvrzuje i redaktorka Monika: „Vím, co mi sedí, nedělám pokusy s vlasy, make-upem, oblečením. Nepotřebuju mít každý módní výstřelek a být in.“

A čtyřicítky může blažit i pocit, že mají hodně před sebou. Lucie souhlasí: „Nechýlí se to ke konci. Naopak. Brzy doplatíme hypotéku, děti budou víc samostatné, s manželem plánujeme cestování, elektrokola. Těším se, co přijde!“

A že se lze kolem čtyřicítky stát (znovu) seriálovou hvězdou?