Crohnova nemoc: Počet pacientů se zvyšuje. Na vině je chemie v jídle a stres

Počet lidí se záněty střev se zvyšuje. Jen u Crohnovy choroby, která mezi ně patří, se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 na 27 tisíc. Kromě špatného životního prostředí a zvyšujícího se množství chemických látek v potravinách je na vině stres. Nemoc má významnou genetickou složku, bez které by střevní zánět nemohl vzniknout.

Problémem je, že střevní záněty obecně postihují stále mladší ročníky. Dříve byla Crohnova choroba diagnostikována nejčastěji ve věku mezi 15–30 lety. V posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, kteří tvoří 15–20 procent nově objevených nemocných.

Jde o zánět, který ale nemá jednoznačnou příčinu v nějaké cizí látce. Jde o autoimunitní onemocnění. To znamená, že tělo se v podstatě brání vlastním buňkám, v tomto případě tkáním střeva.

Nemoc se projevuje únavou, bolestmi břicha, průjmem, nechutenstvím, krví či hlenem ve stolici. Nemocný proto může hubnout, mít problémy s podvýživou a zejména s nedostatkem některých látek v těle. Ve střevě a v oblasti kolem řitního otvoru nemocného se následkem zánětu mohou tvořit píštěle.

Kromě zažívacích potíží se může nemoc projevit také kožními vyrážkami, kožními vředy, záněty oka, ale také bolestmi zad.

Používají se antibiotika, imunosupresiva (léky na potlačení imunity) a kortikoidy. Kromě toho se podávají speciální nápoje, které obsahují živiny i další potřebné látky, jde o enterální výživu (čilo o umělou výživu podávanou do trávicího traktu). Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla dříve velmi drahá, ale nyní je mnohem dostupnější.

Co se týče diety, je velmi individuální, pacient by měl prostě jíst to, co mu nedělá potíže. Ve skutečnosti tedy takovou stravu, která je obecně považovaná za zdravou. To znamená vyhýbat se smaženým jídlům, uzeninám a nekvalitním tukům a cukrům. Pro nemocné může být někdy komplikované trávit syrovou zeleninu, proto jim vyhovuje spíše vařená, ale není to pravidlo.

Nemoc se dědí, pokud tedy má potíže některý z rodičů, je třeba na to myslet. U dětí Crohnova nemoc může mít podobné projevy jako u dospělých. Mívají bolesti břicha, zejména v jeho pravé dolní části, mají průjem, případně i krvácení z konečníku, hubnou, mohou mít zvýšenou teplotou. Rozsah postižení trávicí trubice je u dětí větší, než tomu bývá u dospělých.

Na rozdíl od dospělých mívají většinou také bolest při vyprazdňování, krev ve stolici a často také bolest konečníku.

Kromě vyšetření lékařem se dělají krevní testy, zjišťuje se, jak je na tom organismus s využitím živin, vyšetřuje se také stolice, sedimentace a CRP. Vedle laboratorních metod se využívají zobrazovací metody, především ultrazvuk, magnetická rezonance a CT. Endoskopie, především koloskopie, představují základ diagnostiky.

Kromě problémů s podvýživou a nedostatkem minerálů či vitaminů mohou problémy se střevy vyústit až v poškození střevní stěny. Ta se může zúžit, či ucpat. Nebezpečné je také poškození svěrače konečníku a následná neschopnost udržet stolici. V případě poškození střev je třeba chirurgická léčba, která znova zajistí průchodnost střev a vyřeší vzniklé komplikace.

Problémem ale je, že nemocný úsek střeva je třeba odstranit a problémy se stejně za nějakou dobu obvykle objeví na jiném místě. Právě poškození střev je největším rizikem pro vznik trvalých následků, které představují ztráta resorpční (vstřebávací) plochy tenkého střeva, průjmy a inkontinence stolice.

Crohnově chorobě nelze předcházet. Vzhledem k tomu, že je dědičná, je dobré na její riziko myslet už u malých dětí, kde byla nemoc v rodině.

Odborná garance: prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc, přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a.s.

Crohnova choroba není jediné, na co si dát pozor. Co je nejhorší pro střeva?