Covid a multisystémový zánětlivý syndrom u dětí

Už bezmála dvě stovky dětí v Česku prodělaly multisystémový zánětlivý syndrom, který následuje dva až šest týdnů po prodělané nemoci covid-19. Jde o vážnou nemoc, kterou způsobí abnormální či přehnaná imunitní reakce některých dětí. Jak ji poznáte a proč ji mají nejčastěji puberťáci?

Dítě má kromě zmíněných příznaků horečku, kterou se nedaří srazit, uzliny na krku jsou zduřelé a časté jsou také zažívací potíže, zvracení, průjmy a bolesti břicha. Některé děti bolí hlava a v krku, jsou letargické, zmatené. Pokud nemoc pokračuje, dítě se může postupně dostat do šokového stavu, to znamená, že má potíže s dechem, špatně hmatný tep, nízký krevní tlak a případně i ztratí vědomí.

Zásadní je, aby se na syndrom přišlo co nejdříve. To komplikuje fakt, že pro lékaře je nemoc nová a teprve se učí správně rozpoznat její příznaky. Problémem také je, že ani rodiče nenapadne, o jakou nemoc může jít, protože u mnoha dětí předchozí onemocnění covid-19 proběhlo zcela bez příznaků a není známo, že ho dítě už prodělalo. Proto je třeba varovat: Neváhejte a konzultujte potíže svého dítěte s lékařem co nejdříve.

Odborníci se teprve snaží zjistit, proč k rozvoji syndromu, přibližně u jednoho z tisíce dětí předtím nakažených koronavirem, dochází. Nelze proto ani vytipovat děti, které by mohly být k nemoci náchylnější a až v 70 procentech případů jsou postiženy děti, které byly naprosto bezpříznakové.

Zatím se u nás podařilo tento stav vyléčit u všech dětí, které kvůli němu byly hospitalizované. Všechny ale byly vážně nemocné. U někoho trvala hospitalizace týden, u někoho měsíc. Zažila to například i paní Denisa, jejíž dvanáctiletý syn skončil v nemocnici.

Léčí se podobně jako některé jiné nepřiměřené reakce imunitního systému – nitrožilním podáním imunoglobulinů a kortikoidů, s cílem upravit funkci vlastní imunity a ochránit tak před poškozením vlastní orgány, hlavně srdeční sval. V záloze ještě zůstávají přípravky ze skupiny biologické terapie. Podávají se také antibiotika a léky zabraňující srážení krve.

I když je PIMS-TS, tedy postcovidový multisystémový zánětlivý syndrom vážným onemocněním, je třeba připomenout, že vlastní nemoc covid-19 u většiny dětí probíhá velmi mírně a neohrožuje je na životě.

Nejčastěji nemají příznaky žádné, případně se u nich nemoc projevuje podobně jako onemocnění horních dýchacích cest – čili většinou horečkou, slabostí, bolestí svalů, kašlem, bolestí v krku, kýcháním a rýmou. Lékaři u nich mohou vidět zarudlé hrdlo. U některých dětí se může projevit nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem.

Covidový zápal plic mohou dostat děti, které mají další rizikový faktor, mezi které patří také obezita. Na covid-19 u nás zatím zemřely děti jen zcela ojediněle. Ve všech případech měly již před covidem další závažný zdravotní problém.

Před těžší infekcí koronavirem jsou chráněny zejména děti mladší než 11 let, které ještě nemají v těle pohlavní hormony. Výzkumy ukázaly, že právě pohlavní hormony zvyšují na povrchu buněk dýchacích cest množství receptoru ACE2, na který se váže koronavirus při vdechování infikovaného vzduchu. Nejvíce ohroženy jsou tedy děti v pubertálním věku.

Karanténa a teenageři.  Proč je to pro ně extrémně těžké? 

Množství navázaných částic koronaviru rozhoduje o tom, zda člověk onemocnění a jak závažný bude mít průběh nemoci. Toto je jedno z vysvětlení, proč vlastní nemoc covid-19 je u dětí méně častá a méně závažná než u dospělých. Naopak multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS-TS) postihuje téměř výhradně děti – nejstaršímu známému pacientovi bylo 21 let. I proto má podle lékařů uzavření prvního stupně základních škol zřejmě jen zanedbatelný vliv na snížení šíření nemoci.

Odborná spolupráce: profesor MUDr. Jan Lebl, přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole.

Příběhy lidí, kteří kvůli covidu změnili práci – od herců po barmany