Článek
Také máte rádi, když se na zahradě pořád něco děje, když záhony nejsou prázdné? Jde to i teď v listopadu. Navíc některou zeleninu nemusíte nutně sklízet a můžete ji nechat venku. Třeba mrkev, černý kořen nebo pastinák vydrží na záhonech až do jara, pokud je při holomrazech pokryjete slámou nebo bílou netkanou textilií. K přezimující zelenině patří také růžičková kapusta, pór, polníček, pozdní špenát nebo kadeřávek.
Zásady podzimního výsevu
V listopadu pak můžete zasít brzkou jarní zeleninu. Například ranou karotku, kořenovou i naťovou petržel, samozřejmě také listový salát nebo ředkvičky. Proč to udělat? Protože nikdy nevíte, jaké bude jaro a zda vám počasí dovolí pracovat venku. Takhle budete mít náskok – vy i vaše jarní zelenina.
Nakupte si semínka nebo využijte ta letošní, která jste nespotřebovali. A připravte si půdu. Kořenová zelenina potřebuje dobře zpracovanou a měkkou zeminu obohacenou o kompost, protože roste do hloubky.
Záhony pořádně zryjte, prokypřete. Odstraňte zbytky plevelu. Nehnojte. Všechny jmenované plodiny totiž nesnesou přímé hnojení. Pokud chcete půdu obohatit o živiny, zmíněný kompost úplně stačí.
Jak vysít zeleninu
Abyste s podzimním výsevem uspěli, je důležité, aby osivo nasálo vlhkost, nabobtnalo, ale nevyklíčilo. Proto je lepší vysévat až v druhé půlce listopadu, kdy jsou přece jen teploty už nízké. Navíc se tolik nemnoží škůdci a i choroby si dají pokoj.
Dobře funguje takzvané setí do rýh, které lépe zadržují vlhkost a vyšší vrstva půdy ochrání semínka před výkyvy teplot. V propracované zemině udělejte rycím kolíkem rýhy, zasejte, přihrňte zeminu do „hrobečků“. Mezi řádky můžete vyskládat mulč, například posečenou trávu, tím půdu ochráníte před prorůstáním plevele, navíc funguje i jako izolace.
O nic víc už se nemusíte starat. Jen počkejte na jaro, až začne zelenina klíčit. Pokud by byly holomrazy, můžete záhony pokrýt netkanou textilií. Pro jistotu. A také si nezapomeňte poznačit, kam jste co zaseli.
Zasaďte česnek
Druhá půlka listopadu je ve znamení výsadby česneku. Pořiďte si dobrou a kvalitní sadbu – třeba v zahradnictví. Je jedno, zda dáte přednost takzvanému paličáku (například Slavin a Bjetin) nebo nepaličáku (například Lukan nebo Anton). Vlastní česnek bude mít vždycky říz a bude krásně vonět.
Záhony, kam česnek vysadíte, nehnojte, protože rostlina přímé hnojení nesnáší. Česnek můžete dát třeba do záhonu po okurkách či košťálovinách. Zem můžete obohatit o pár lopatek písku, písčitou půdu má česnek naopak rád.
Aby byla úroda dobrá, česnekovou sadbu namořte. Ano, je to chemie, ale česnek je hodně náchylný na plísně a choroby a takto zvýšíte úspěch při sklizni. Výhodné také je, pokud mu vyberete slunné stanoviště.
Při samotné výsadbě vám pak pomůže sázecí kolík nebo lopatka. Stroužky česneku dávejte do hloubky asi 8 cm. Mezi řádky nechávejte místo 25 cm. Do jamky můžete napřed nasypat trochu písku, což zabrání uhnívání. Přesvědčte se, že se stroužek dotýká země a nevisí ve vzduchoprázdnu. Potom zahrňte zeminou.