Co všechno ještě stihnete letos vypěstovat?

Mnoho rostlin má čas sadby v pozdním podzimu – například česnek se do země dává klidně až s prvními mrazíky, stejně tak jarní cibuloviny jako tulipány nebo narcisy. A existuje také řada druhů rychlerostoucí zeleniny, kterou stihnete letos ještě nejen zasadit, ale i sklidit. Která to je?

Polovina září je stále ideální čas na výsadbu polníčku. Nepotřebujete žádný skleník – truhlíky s oblíbeným minisalátem můžete dát klidně na balkon. Semínka se zasévají asi centimetr hluboko, rýhy by od sebe měly být zhruba 25 cm. Když rostlinky začnou vzcházet, protrhejte je, vhodný rozestup je asi deset centimetrů. První týdny je potřeba hodně zalévat a trochu okopávat, na minizáhonku na balkoně stačí vidličkou zlehka prokypřit půdu. Přijde-li hodně chladné počasí, přikryjte polníček netkanou textilií nebo aspoň utěrkou, to mu ke štěstí stačí. Jakmile naroste čtvrtý pár listů a vytvoří se typické „keříčky“, můžete sklízet.

Nejpozdnější výsev doporučujeme podle počasí v polovině října. Polníček je odolný i vůči mrazům, takže pro čerstvý salát si na balkon odběhnete ještě v prosinci. Sklízet můžete celé rostliny nebo jen otrhávat vnější listy a vnitřní nechávat dorůstat.

Stejně jako polníček má krátkou vegetační dobu i špenát. Nedočkáte se už velkých listů, ale drobné mladé lístky, kterým se říká baby špenát a jsou nejchutnější, ještě do prvních mrazů sklidit stihnete. Začátek září je letos pro výsadbu jako stvořený – zatím je dostatek vody a přitom je stále docela teplo. Řádky pro výsev špenátu jsou stejné jako pro polníček: 20 až 25 cm od sebe, rostliny by měly mít rozestup asi deset centimetrů. Jen hloubka je o něco větší – dva až tři centimetry. Sklizeň čekejte asi měsíc od výsevu.

Rané a pozdní odrůdy mají také ředkvičky. Jestli už máte sklizeň za sebou a šťavnatá ředkvičková chuť vám chybí, neváhejte a sejte! Hodí se všechny odrůdy označené jako rané. Semínka vysévejte asi tři čtyři centimetry od sebe, v případě hustějšího výsevu je pak potřeba je protrhat. Za měsíc můžete čekat první plody hodné sklizně, po celou dobu je potřeba pravidelně zalévat a prokypřovat půdu. Sklízet venku pěstované ředkvičky můžete do prvních mrazíků, pak je dobré zbytek zeleniny sklidit celý a udělat si podzimní ředkvičkové hody.

Máte po ruce semínka rané odrůdy mrkve? Nejlépe ještě dnes je zasaďte a za 30 až 40 dní se můžete těšit na pravou jarní, tedy pardon, podzimní karotku. Ideální čas výsadby pro podzimní sklizeň je konec srpna, letošní počasí ale i vzhledem k dešťům, které přišly až teď, fandí také prvnímu školnímu víkendu. Semínka jsou velmi drobná, takže je sejte klidně jedno vedle druhého do řádků vzdálených 20 až 25 cm a do hloubky asi 1,5 centimetru. Jakmile začnou rostlinky vzcházet, protrhejte je, aby od sebe byly asi tři centimetry. Nečekejte žádné velké mrkve, na to už je opravdu pozdě. Jemnou baby karotku si ale v podzimních dnech užijete mnohem víc než zjara! A nezapomeňte si z mrkvové nati či ředkvičkových lístků vyrobit domácí pesto.

Nebojte se zasadit ani další rané saláty, třeba rukolu, a vyzkoušejte i červenou řepu – počítejte ale pouze se sklizní mladých listů. Všechny tyto druhy zeleniny jsou plné vitaminů, a snadno se tak stanou blahodárnou injekcí pro vaši imunitu před nadcházející zimou. A ať už budete pěstovat cokoliv, pamatujte, že na podzim je pravidelná zálivka snad ještě důležitější než na jaře!

Chystáte se letos ještě sít i sklízet?