Článek
Voda je látka pro lidské tělo zcela nezbytná. Důkazem je už jen samotný fakt, že tvoří až 70 % naší hmotnosti. Ani ta, která projde řadou čistících procesů a na jejich konci získá přívlastek pitná, ovšem není bez rizika. Nezřídka v ní totiž zůstávají zbytky léčiv či ženských hormonů.
Jak se tam dostanou?
Zbytky léků se do vody mohou dostat nejčastěji dvěma způsoby. Ačkoli po pozření prochází tyto látky metabolismem člověka, část z nich zůstává v aktivním stavu a organismus je prostřednictvím moči vyloučí. Druhou možností je nezodpovědné splachování nespotřebovaných či prošlých zbytků léčiv do toalety.
V obou případech se tak dostávají do odpadních vod, ze kterých jsou čištěním odstraněny pouze částečně. Následně pak mohou skončit v povrchových vodách, které jsou posléze upravovány do pitné podoby. Ani další čištění však není stoprocentní.
Léčivy to zdaleka nekončí
Farmaceutické přípravky ovšem nejsou jedinými škodlivinami, které nemají ve vodách obecně co dělat, ale přesto se do nich dostávají. Dále jsou to například alkylfenoly z chemických čisticích prostředků, změkčovače plastů, různé látky z kosmetiky, ale i některé pesticidy. Všechny tyto jmenované polutanty se řadí mezi hormonálně aktivní látky, a mohou tak měnit stavbu organismů, zejména vodních živočichů.
„Poté vznikají například ryby, u kterých není možné určit pohlaví, a hlavně jsou neplodné. To je nebezpečné tím, že velice rychle mizí celá populace. Mají také vliv na růst a vývoj plodu či vznik rakoviny. A protože hormonální systém ryb je evolučně velice starý, je velmi podobný jako u nás, tudíž tyto látky mohou mít obdobný vliv na širokou škálu živočichů, včetně člověka. Našly se i v kohoutkové vodě několika evropských států,“ upozorňuje environmentální pedagožka Mgr. Martina Jánišová.
Potenciální důsledky pro člověka
V souvislosti s výskytem ženských hormonů ve vodě se spekuluje o jejich vlivu na zdraví mužů. Například urolog David Margel přišel v rámci své studie se zjištěním, že může existovat spojení mezi estrogenem, který se dostává do prostředí, a rakovinou prostaty. „Zjistili jsme, že v zemích, kde ženy užívají častěji orální antikoncepci, má rakovina prostaty větší výskyt,“ uvedl David Margel pro Huffington Post. Zároveň ale dodal, že výzkum je pouze ekologickou studií, a tudíž není schopen odhalit příčiny a důsledky.
Obavy mírní i Martina Jánišová: „Rakovina u obou pohlaví sice patří mezi možné projevy, ale prokázat jakoukoli kauzalitu mezi hormony ve vodách a projevy například snížené plodnosti u mužů a tak dále je prakticky nemožné. Lidé se nedají zavřít do laboratoře, a tudíž nikdy nevíte, jestli jejich zdravotní problémy nejsou způsobené spíše stresem, kouřením a celkovou životosprávou.“
Jak snížit riziko?
Jak jsme se přesvědčili, nelze spoléhat jen na čisticí procesy, ale každý musí začít i sám u sebe. „Moderní čistírny odpadních vod sice zvládnou odstranit přes 90 procent hormonálních látek, ale ten malý zbytek stačí na vyvolání účinků, protože funguje i v minimálním množství a kumuluje se v sedimentech,“ doplňuje Martina Jánišová a jako prevenci znečištění doporučuje odpovědné chování k přírodě.
Riziko snížíte například nákupem přírodní kosmetiky, šetrným používáním čisticích prostředků či správným zacházením s odpady. Základem je nevylévat nic do kanalizace a nepoužitá léčiva vracet do lékárny. Na zvážení jsou také jiné formy zabránění početí.
Jak jste na tom s ochranou přírody?