Článek
Voda je látka pro lidské tělo zcela nezbytná. Důkazem je už jen samotný fakt, že tvoří až 70 % naší hmotnosti. Ani ta, která projde řadou čistících procesů a na jejich konci získá přívlastek pitná, ovšem není bez rizika. Nezřídka v ní totiž zůstávají zbytky léčiv či ženských hormonů.
Jak se tam dostanou?
Zbytky léků se do vody mohou dostat nejčastěji dvěma způsoby. Ačkoli po pozření prochází tyto látky metabolismem člověka, část z nich zůstává v aktivním stavu a organismus je prostřednictvím moči vyloučí. Druhou možností je nezodpovědné splachování nespotřebovaných či prošlých zbytků léčiv do toalety.
V obou případech se tak dostávají do odpadních vod, ze kterých jsou čištěním odstraněny pouze částečně. Následně pak mohou skončit v povrchových vodách, které jsou posléze upravovány do pitné podoby. Ani další čištění však není stoprocentní.
Splachování prošlých léků do kanalizace je velmi zlé. Ne všechny látky se daří v čističkách stoprocentně odstranitFoto: focal_point, shutterstock.com
Léčivy to zdaleka nekončí
Farmaceutické přípravky ovšem nejsou jedinými škodlivinami, které nemají ve vodách obecně co dělat, ale přesto se do nich dostávají. Dále jsou to například alkylfenoly z chemických čisticích prostředků, změkčovače plastů, různé látky z kosmetiky, ale i některé pesticidy. Všechny tyto jmenované polutanty se řadí mezi hormonálně aktivní látky, a mohou tak měnit stavbu organismů, zejména vodních živočichů.
„Poté vznikají například ryby, u kterých není možné určit pohlaví, a hlavně jsou neplodné. To je nebezpečné tím, že velice rychle mizí celá populace. Mají také vliv na růst a vývoj plodu či vznik rakoviny. A protože hormonální systém ryb je evolučně velice starý, je velmi podobný jako u nás, tudíž tyto látky mohou mít obdobný vliv na širokou škálu živočichů, včetně člověka. Našly se i v kohoutkové vodě několika evropských států,“ upozorňuje environmentální pedagožka Mgr. Martina Jánišová.
Potenciální důsledky pro člověka
V souvislosti s výskytem ženských hormonů ve vodě se spekuluje o jejich vlivu na zdraví mužů. Například urolog David Margel přišel v rámci své studie se zjištěním, že může existovat spojení mezi estrogenem, který se dostává do prostředí, a rakovinou prostaty. „Zjistili jsme, že v zemích, kde ženy užívají častěji orální antikoncepci, má rakovina prostaty větší výskyt,“ uvedl David Margel pro Huffington Post. Zároveň ale dodal, že výzkum je pouze ekologickou studií, a tudíž není schopen odhalit příčiny a důsledky.
Domácí filtrace zadrží spíše minerály než stopové hormonyFoto: Africa_Studio, shutterstock.com
Obavy mírní i Martina Jánišová: „Rakovina u obou pohlaví sice patří mezi možné projevy, ale prokázat jakoukoli kauzalitu mezi hormony ve vodách a projevy například snížené plodnosti u mužů a tak dále je prakticky nemožné. Lidé se nedají zavřít do laboratoře, a tudíž nikdy nevíte, jestli jejich zdravotní problémy nejsou způsobené spíše stresem, kouřením a celkovou životosprávou.“
Jak snížit riziko?
Jak jsme se přesvědčili, nelze spoléhat jen na čisticí procesy, ale každý musí začít i sám u sebe. „Moderní čistírny odpadních vod sice zvládnou odstranit přes 90 procent hormonálních látek, ale ten malý zbytek stačí na vyvolání účinků, protože funguje i v minimálním množství a kumuluje se v sedimentech,“ doplňuje Martina Jánišová a jako prevenci znečištění doporučuje odpovědné chování k přírodě.
Riziko snížíte například nákupem přírodní kosmetiky, šetrným používáním čisticích prostředků či správným zacházením s odpady. Základem je nevylévat nic do kanalizace a nepoužitá léčiva vracet do lékárny. Na zvážení jsou také jiné formy zabránění početí.
Jak jste na tom s ochranou přírody?
