Co všechno dokáže lidské tělo?

Lidské tělo má fascinující schopnosti a dokáže mnohem víc, než si vždy uvědomujeme. Zjišťovali jsme, co všechno umí a o čem se tolik nemluví.

Začněme u srdce, jedinečného orgánu, který se stará o krevní oběh a zásobuje tak živinami a kyslíkem celé tělo. Víte, jakou sílu tenhle úžasný sval, který se během života nezastaví, vlastně má? Podle některých zdrojů by dokázal vytlačit krev až do výšky devět metrů!

„Srdce přečerpá v klidu za minutu pět litrů krve. V knize fyziologa Igora Bukovského jsem našla přesně tuto informaci o schopnosti srdce vytlačit krev do výšky devíti metrů. Znamená to tedy, že pracuje při jednom stahu silou 0,0125 newtonu,“ potvrzuje internistka MUDr. Kateřina Cajthamlová.

„Při průměrné frekvenci se srdce stáhne 115 200krát denně, za rok 42 048 000krát a za průměrnou dobu života 70 let 2 943 360 000krát. Většinou však je to ještě víc, protože srdeční frekvence je, zvláště během dne a při zátěži, vyšší. Vycházíme-li však z výše uvedených hodnot, pak tedy srdce přečerpá za hodinu 330 litrů, za den 7920 litrů, za rok 2 890 800 litrů, za průměrnou dobu lidského života 70 let 202 356 000 litrů krve,“ doplňuje MUDr. Miroslava Navrátilová, interní a nutriční konziliářka z Fakultní nemocnice Brno.

Mozek dospělého člověka se skládá ze 100 miliard nervových buněk, přičemž každá může mít až čtvrt milionu spojení s dalšími buňkami. Mozkové buňky se průběžně během života obnovují. Jak dobře se ale mozek trénuje a posiluje, a tedy rozvíjí intelekt, to záleží na mnoha faktorech, jako je rodinné prostředí, možnosti vzdělání i příležitost využít dosažených informací v praxi. (Znáte těchto 5 pomocníků pro zlepšení paměti?) Mozek má údajně schopnost udržet informace jako minimálně 20 tisíc slovníků!

Podle Kateřiny Cajthamlové by to ale mohlo být ještě mnohonásobně víc: „Lidská paměť v dospělosti je teoreticky neomezená. Zkusíme-li vztáhnout paměť třeba na Ottův slovník naučný, který údajně obsahuje mezi 140 až 186 tisíci hesel, pak náš počet synapsí v mozku odpovídá asi milionu těchto slovníků.“

Dospělý člověk má v těle pět až šest litrů krve. Krev vyživuje a okysličuje tkáně, odvádí z těla odpadní látky a bez ní by nefungovaly životně důležité orgány. Někdo omdlí už při běžném odběru, jiný se cítí dobře i při darování většího objemu krve. (Přečtěte si, co všechno můžete darovat.) Víte ale, kolik krve může člověk ztratit, aby přežil?

Tepenné krvácení je život ohrožující stav a člověk může vykrvácet do pouhých dvou minut. Při větší krevní ztrátě tělo postupně rozhoduje, které orgány jsou potřebnější pro přežití, a ty důležitější zásobuje zbytkem krve. Z hlediska zachování fyzické schránky ale není podstatný například mozek – a proto už při krevní ztrátě litru až dvou bývají následky postižení fatální.

„Záleží na rychlosti a na době krvácení. Při akutní ztrátě dvou litrů krve, tedy 35- až 40procentní ztrátě, už nastává bezvědomí a důsledky poruchy prokrvení životně důležitých orgánů, jako jsou ledviny, mozek a srdce,“ uzavírá Kateřina Cajthamlová.

Víte, co se stane s vaším tělem, když přestanete pít alkohol?