Rajčata zalévejte jen ke kořenům, okurky naopak na listy! Co potřebuje v červenci vaše zahrada?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Léto bývá pro zahrádkáře a pěstitele hlavně ve znamení sklizní vlastní zeleniny, pokud se práce zadařila a přálo počasí. Co udělat pro svou zahradu, aby plodila co nejvíc, ale také aby vás potěšila na pohled? Na co se zaměřit?

V červenci a srpnu je léto nejsilnější a v posledních letech většinou i sušší. Je tedy třeba dohlížet na to, aby měla zahrada dostatek vody. Platí to dvojnásob pro zeleninu, která právě v létě plodí. A jak správně zalévat? Ideálně každý den – nejlépe brzy zrána nebo později večer, aby se voda tak rychle neodpařila a měla šanci se vsáknout. I proto byste si měli dát záležet na tom, aby bylo vody při zalévání dost a mohla se dostat až ke kořenům. Opravdu dost vody pak potřebují hlavně rajčata, papriky, ale i dýně, cukety. Nezapomínejte ani na kořenovou a listovou zeleninu.

Závlaha pomáhá zelenině sílit a je i prevencí některých chorob. Ovšem pozor, například rajčata zalévejte jen ke kořenům, vlhkost na listech zvyšuje riziko napadení plísní bramborovou. Kropení na listy naopak prospívá okurkám, protože zmírňuje riziko napadení sviluškou nebo padlím. Naopak cibuloviny, jako je česnek nebo cibule, už v červenci (ani za vedra) nepotřebují tolik vody.

Nezapomínejte zalévat také stromy - nemusíte často, ale v období sucha a vedra byste jim třeba jednou za týden mohli zálivku dopřát.

Rajčata potřebují i během sklizně pravidelnou péči. Tyčková rajčata je třeba vyvazovat k opoře. Měli byste také vylamovat nově rašící lístky „v podpaží“ větviček a nebojte se je zahrnout kompostem, který je vyživí, ale také zabrání rychlému vysychání kořenového systému. Rozhodně je také kontrolujte, zda se na nich neobjeví plíseň. Tu byste poznali podle skvrn na listech i plodech. Příště se vyplatí na to myslet dopředu a k rajčatům vysadit afrikány, které působí jako přírodní prevence houbových onemocnění.

Pokud nějaký druh sklidíte - například hrášek - využijte prázdného záhonku nebo jeho části na osázení něčím, co má ještě šanci dozrát. Někdo volí „druhé kolo“ hrášku, jiný dá přednost odrůdě hlávkového salátu, která je vhodná pro pěstování celý rok. Vysadit lze i ředkev, červenou řepu, rannou karotku, čínské zelí, růžičkovou kapustu nebo květák.

Jestliže o zeleninu už v druhé várce nestojíte, pak na volná místa dávejte třeba posečenou trávu, nebo jiný mulč, aby nezarostla plevelem. Můžete tam vysadit i tzv. zelené hnojení. Je to například krásně kvetoucí a hmyz vábící svazenka, hrách, bob, vikev nebo oves. Lze pořídit i různé směsi zeleného hnojení, a záhony tak mohou být pestré.

Červenec je ve znamení sklizně, a tak si ji náležitě užijte. Sklízejí se první rajčata a papriky, stejně jako okurky a cukety. Radovat se můžete z ranějších odrůd mrkve, možná dokonce i z petržele nebo celeru. Ze země už určitě musejí rané brambory, pokud jste je zatím nesklidili.

Sklizeň čeká také česnek. Jakmile mu zežloutnou listy a změkne krček, palice opatrně vytáhněte ze země, svažte a sušte v suchém a větraném místě asi dva až tři týdny. Za slunného počasí sbírejte a sušte byliny i koření – ať už je to levandule, tymián, dobromysl, majoránka nebo třeba heřmánek.

Pokud přemýšlíte třeba nad výsadbou živého plotu, bude se vám hodit, když si sami namnožíte jehličnany. Tis, túji, jalovec nebo cypřiš lze vegetativně rozmnožovat poměrně snadno - stačí odtrhnout asi deset centimetrů dlouhé a nejčastěji jedno až dvouleté výhony větviček tak, aby na nich zůstala plochá patka z vyzrálého dřeva, kterou byly k větvičce přirostlé. Tuto plochu zapíchněte nejdřív do drti z dřevěného uhlí a potom do vlhkého substrátu. Překryjte fólií a dejte jim čas na zakořenění. Uhlí je přírodní dezinfekcí. Zakořenit by mohly do 8 týdnů, kdy je pak můžete usadit každý do svého květináče a nechat je tam tak dlouho, až budou vyzrálé a budou mít kořenový systém, což trvá různě dlouho.

Podobně namnožíte i keře, které kvetou na jaře - ptačí zob, zlatici a podobně. Od keře ostřihněte zelené a nedřevnaté části výhonů, na kterých nechejte dva nebo tři páry listů. Zastřihněte je také do špičky, v místě nad kolénkem. Touto špičkou je zapíchněte do zeminy. Zakořenit by měly během měsíce - poté je lze vysazovat na stálé stanoviště.

Vedro a hlavně sucho nejsou pro trávník ideální, takže je třeba, abyste ho v teplých měsících udržovali a pomohli mu to překonat. Ideální je do trávníku namontovat závlahový systém, který bude nastaven na dlouhodobější kropení, které bude znamenat, že voda může dostat až ke kořenům.

Součástí nutné péče o trávník je i jeho správné sekání - v době sucha a vedra ne na nejkratší možnou výšku, ale je třeba ho nechat delší, což brání vysychání půdy a kořenů. Sekat, stejně jako zalévat, byste trávník měli nejlépe ráno nebo večer.

Během sezóny mohou vaši zahradu napadnout i někteří škůdci nebo choroby. Proto rostliny čas od času prohlédněte, a pokud si všimnete problémů, hned zakročte. Hlavně okurky, papriky a rajčata chraňte proti mšicím, třásněnkám nebo molicím. Můžete zkusit přírodní postřiky, v krajním případě sáhnout po chemii. Jak vyrobit přírodní postřiky?

Celer bývá náchylný k houbové skvrnitosti (opět může pomoci postřik), brambory napadá mandelinka. Máte-li jen menší políčko, nejúčinnější je ruční sběr mandelinky. Brouky netopte, umějí plavat. Zavřete je do sklenice či lahve, kde se udusí. Možná je to krutá smrt, ale jinak přijdete o brambory.

Jak pečovat o zahradu bez použití chemie?