Co udělat letos jinak, abyste sklidili sladkou mrkev?

Pěstování mrkve má své zásady. Když má rostlina málo světla nebo živin, je neduživá a vy si na ní nepochutnáte. Na druhou stranu ji snadno můžete ochránit před řadou chorob a škůdců, jako je například pochmurnatka, merule nebo mšice. Bojovat proti nim můžete i docela obyčejnou silou přírody. Mrkvi stačí poměrně málo, aby se měla k světu. Jak na ni, abyste si pochutnali?

Mrkev můžete vysévat od března až do konce června. I z pozdního výsevu ještě stihne vyrůst a v říjnu bude přichystaná na sklizeň. Dobrá úroda začíná výběrem místa. Najděte mrkvi slunné stanoviště a dopřejte jí hlubokou a kyprou půdu. Jen pozor, mrkev je plodina takzvané druhé trati, to znamená, že sice potřebuje dobře živenou půdu, ale nesnese přímé hnojení koňským nebo kravských hnojem.

Dostatek slunce pak mrkvi dodává sladkou chuť, správná zálivka jí pomáhá, aby byla křupavá. Mrkev nemusíte zalévat každý den, stačí například obden nebo jednou za dva dny, podle počasí. Nejlepší je nechat zálivku na večer, to rostliny zužitkují nejvíce vody.

Mrkve také potřebují dostatek místa, aby mohly zesílit, proto je vysévejte do řádků vzdálených zhruba dvacet centimetrů. Až rostlinky vzejdou, protrhejte je (vyjednoťte) asi na 8 centimetrů od sebe.

Víte, že z vařené mrkve zužitkujete živiny lépe než ze syrové?

I když pro mrkvičku uděláte první poslední, může se stát, že jí napadnou škůdci. Například merule mrkvová (to má pak zkroucenou nať), vrtalka mrkvová (vyhlodává drobné chodbičky do kořenů), pochmurnatka mrkvová (klade na rostlinu vajíčka) nebo mšice (zabydlí se v nati). Napadené mrkve pak ztrácejí energii, nerostou a vůbec nejsou k jídlu.

V případě, že je už mrkev napadená, pomáhá ve většině případů postřik. Vyrobit si ho můžete i doma. Na mšice platí postřik z kopřiv. Asi půl kila byliny naložte do pěti litrů vody a louhujte celý den. Druhý den nařeďte poměrem 1 díl výluhu a 5 dílů vody a postříkejte napadenou rostlinu. Opakujte asi po týdnu.

K čemu ještě využít kopřivy

Na ostatní hmyz vyzkoušejte postřik z česnekového oleje. Najemno nasekejte asi dvacet stroužků česneku a vše zalijte půllitrem rostlinného oleje. Uzavřete v lahvi a nechte odležet dva dny na teplém místě. Pak sceďte. Můžete lehce naředit vodou, aby se vám lépe rozprašoval. Kromě škůdců pomůže česnekový olej také proti houbovým chorobám, například padlí mrkvovému. Postřik použijte jednou, opakujte po deseti dnech, pokud je třeba.

Nejlepší obranou je prevence. Například společné pěstování více druhů zeleniny nebo bylinek. Cibule pěstovaná v blízkosti mrkve ji ochrání před muškami nebo merulí mrkvovou. Mrkev také můžete pěstovat společně s fazolemi či aromatickým rozmarýnem, který odpuzuje některé škůdce svojí silnou vůní.

Dobrým pomocníkem je také česnek. Pěstujte ho blízko mrkve i jiných druhů rostlin, jako jsou třeba saláty nebo rajčata či okurky. Zvyšuje totiž odolnost ostatních druhů zeleniny, které pak nejsou tak náchylné k napadení škůdci nebo chorobami.

Pamatujte i na střídavou výsadbu cibule, pórku a mrkve, což mrkev opět pomůže ochránit před pochmurnatkou mrkvovou.

Vypěstovat cibuli a česnek není žádná věda. Zkuste to i vy