Co udělala pandemie se vztahy? Přinesla situationship!

Stres z onemocnění, ale i z toho, zda budete mít práci nebo dost peněz na udržení svého životního stylu, ovlivňuje i naše vztahy. Během lockdownů či karantén spolu lidé v domácnosti tráví mnohem víc času, než byli zvyklí. Někoho to posílí, u někoho se prohloubí problémy. Nezadaní mají výrazně omezenější možnosti, jak se seznámit a poznávat, ale sami být nechtějí. Jenže právě stres z nejistoty ovlivňuje, kolik energie jsou ochotní do nového vztahu vložit. Často jim stačí povrchnější známost, díky které odvedou myšlenky jinam.

Co o vlivu pandemie na vztahy říkají koučka Lucie Königová a psychoterapeutka Alex Hrouzková? A proč se v krizi, kdy je naše potřeba jistot vysoká, paradoxně daří nezávazným vztahům? Novým termínem je situationship = vztah, který není přesně definovaný a funguje podle toho, jak se aktérům zrovna hodí, tedy „podle situace“.

Jak koronavirová pandemie ovlivňuje vztahy a působí na sexualitu, zkoumal mimo jiné i Národní ústav duševního zdraví. Zadaní podle výzkumu zvládají krizi lépe, mají se totiž o koho opřít. Nezadaní se snaží svůj stav aktivněji změnit, protože roste jejich motivace najít si partnera. Krize dodala vztahům na důležitosti, jelikož každý chtěl mít s kým sdílet strach a nejistotu z neznáma. Ne každému se ale chce budovat, někteří mají dost problémů sami se sebou a chtějí se spíš jen pobavit.

Sex na jednu noc? Těchto 7 věcí pak rozhodně nedělejte.

Zabrat dostávají i dlouhodobé vztahy, krize vlastně prověří jejich odolnost. Alex Hrouzková ve své praxi vidí, že jsou lidé dlouhodobě pod tlakem: „Chronický stres se chtě nechtě promítá i do partnerského vztahu. Navíc na partnera máme tendenci přenášet nespokojenost ze sebe sama. Unavený člověk pod tlakem má výraznější tendenci vidět chyby na druhém nebo cítit nedostatek pozornosti. Když se v páru potkají dva takto vyčerpaní jedinci, je přirozené, že mohou vidět méně a méně důvodů, proč s tím druhým zůstávat.“

Lucie Königova se jako koučka potkává s několika typy vztahů a potvrzuje, že ne vždy dvojice touží po společné budoucnosti, stačí jim „tady a teď“. Dalo by se to seřadit chronologicky. „Může jít o situationship typu, kdy máme víc rozjetých vztahů v různých fázích. Další varianta jsou kamarádi s výhodami, kdy máme většinou jednoho partnera, ale bez závazků, očekávání a plánů. Pak je zde vážné partnerství, kdy společně plánujeme a oba cítíme perspektivu ve společné budoucnosti. A nakonec manželství, trvalý vztah, kdy budujeme domov, rodinu a společné zázemí.“

Pravá láska aneb 6 důkazů, že vám vztah vydrží navždy.

Možnosti seznámení v časech pandemie jsou výrazně omezenější. Odborníci se shodují, že k navazování nových vztahů jsou velmi využívány internetové aplikace.

Podle Alex Hrouzkové jsou schůzky s novými partnery něčím, na co se lze chvíli těšit: „Jsou nadějí, že se díky druhému člověk začnete cítit lépe. Někdy to zafunguje a příjemné pocity provázejí první, druhé, možná i několik dalších setkání. Pak ale může zájem o další setkávání upadat, mizí prvotní okouzlení. Zde může hrát opět roli stres a zátěže, kterým dnes podléháme. Další setkávání se s partnerem a prohlubování vztahu, zapojování se do praktických párových činností, se jeví natolik náročné, že to člověku nestojí za to.“

Typický znak situationshipu je udržování vztahu spíše v povrchní rovině. Nestojíte o vztah na jednu noc, ale zároveň nejste připraveni na vážný vztah. Jedná se tedy o jakési nekonečné randění, které se nikam neposouvá.

Lucie Königová definuje situationship jako příležitostný vztah, bez závazků, bez plánů, bez očekávání – podle momentální chuti: „Neřešíte, jak to mezi vámi je, ani co bude. Stýkáte se nahodile, jak se to zrovna hodí. Nic hlubokého a zavazujícího. Je to vzrušují dobrodružství, ale většinou ne dlouhodobě naplňující. U většiny přichází záhy frustrace a touha po hlubším vztahu.“

Jak poznat, že se vás situationship týká? Váš vztah jste nijak nedefinovali, prostě se scházíte a máte pouze krátkodobé společné plány. Přestože spolu chodíte déle než 5 měsíců, mluvení o společné budoucnosti vůbec není na pořadu dne, stejně jako vzájemné seznámení s rodinou.

Vaše randění postrádá pravidelnost, někdy se scházíte jednou týdně, pak se delší dobu nevidíte a rozhodně neroste frekvence vašich schůzek. Chybí vám emoční pouto, váš vztah je spíše povrchní a nemáte potřebu se vzájemně jeden druhému otevřít, spoléhat na sebe. Navíc se klidně scházíte i s jinými lidmi, necháváte si otevřená vrátka.

Tento typ vztahů samozřejmě nevznikl z čista jasna, jen se v současné době objevuje častěji. I v minulosti jej navazovali lidé, kteří na nějakou dobu odjeli pracovat či studovat mimo domov a nechtěli být v nové lokalitě osamělí, ale zároveň neplánovali zapouštět kořeny. Situationship bývá také častým způsobem, jak překonat bolest z rozchodu, kdy na nový vztah nejste připraveni, ale zárověň nechcete být sami.

Randění podle věku. Jak balit ve třiceti a jak v padesáti?