Hlavní obsah

Dalekozrakost, nebo vetchozrakost? Poznejte, o jakou poruchu zraku jde a jak se léčí

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Foto: Dean Drobot, Shutterstock.com

Dalekozrakost čili špatné vidění na blízko trápí asi deset procent populace. Jde o vrozenou vadu, která se někdy projeví už v dětství. Časté ale je, že problémy nastanou až ve chvíli, kdy čočka začne po 35. roce života ztrácet pružnost a oko již není schopné vadu korigovat a zaostřit.

Článek

Dalekozrakost je dioptrická vrozená vada, která se projevuje zhoršeným viděním do blízka a při vyšších vadách i do dálky. Je nejčastěji způsobena tím, že oko je příliš krátké (co je krátké oko, vysvětlíme níže), a trápí asi 10 % populace. Někdy se projeví už v dětství a způsobí šilhání a tupozrakost. U nezávažných vad v mladé dospělosti potřeba brýlí dočasně vymizí.

Časté pak je, že problémy opět nastanou ve chvíli, kdy čočka začne po 35. roce života ztrácet pružnost a oko již není schopné vadu korigovat zaostřováním. Znovu se tak objeví potřeba brýlové korekce, nejdříve do blízka, později i do dálky.

Dalekozrakost neboli hypermetropie je oční vada, jejíž název od začátku mate. Pravděpodobně tím, že se jí říká dalekozrakost. Znamená ovšem horší vidění především na krátké vzdálenosti – například na čtení. S tím mají problémy také starší lidé, ale v tomto případě jde o vetchozrakost neboli presbyopii.

Co to je dalekozrakost a jak vzniká

Čím se liší dalekozrakost a vetchozrakost? Dalekozrakost je vrozená a je způsobena krátkým okem, paprsky světla se sbíhají až za sítnicí, a na sítnici tedy při čtení nevzniká ostrý obraz. Zato vetchozrakost (presbyopie) je způsobená věkem podmíněnou postupnou ztrátou zaostřovací schopnosti lidské čočky. Jednoduše platí: každé zdravé oko, ať už s oční vadou, nebo bez ní, se obvykle ve věku mezi 40 a 50 lety stává vetchozrakým. Výsledkem obou vad je ovšem potřeba brýlí.

Foto: Stokkete, Shutterstock.com

Brýle jsou už dávno vítaný módní doplněkFoto: Stokkete, Shutterstock.com

Příznaky špatného vidění na blízko u dětí

Pokud je vada slabá, tak se v dětství a mládí nemusí projevit. Objeví se až okolo 30. až 40. roku života potřebou brýlí do blízka (což je pro jinak zdravé oko příliš brzy). Je-li vada silná, zhorší už v útlém dětství vidění na jedno nebo obě oči, v důsledku toho dítě často začne šilhat (oko ujíždí) a vzniká tupozrakost (oko ztratí schopnost ostrého vidění).

Každé šilhání u dětí starších tří měsíců by mělo být urychleně vyšetřeno a léčeno očním lékařem. Dalekozrakost má rodinný výskyt, takže je třeba vždy další generaci vyšetřit již v útlém dětství, aby se zabránilo vzniku tupozrakosti, která u starších dětí již léčit nejde.

Příznaky vetchozrakosti

Zhoršuje se vidění do blízka, lidé si text dávají dál a dál, hovoříme také o nemoci „krátkých rukou“. Kromě špatného vidění se přidává bolest hlavy, bolest za očima, unavené oči, ospalost či nesoustředěnost. Potřeba zaostřovat totiž oči vyčerpává, proto se také objevuje pálení, řezání, nebo dokonce nevolnost a zhoršená výkonnost.

Komplikace dalekozrakosti

Dalekozrakost mnohdy provází tupozrakost a strabismus (šilhání). První vada způsobuje sníženou schopnost vidění, při kterém jsou potlačeny vjemy z jednoho oka. Pro tupozraké dítě bývá typické, že odmítá dělat činnosti vyžadující detailní vidění do blízka, přivírá a mhouří jedno oko. Často se mylně problém dítěte zaměňuje za problém psychiky, nesoustředěnost psychického rázu apod.

Léčba dalekozrakosti u dětí

Dalekozrakost a její komplikace se řeší dioptrickými brýlemi, okluzory, zrakovým tréninkem, který trvá měsíce a vyžaduje velkou spolupráci rodičů.

Při šilhání začne jedno oko nebo obě oči střídavě ujíždět do strany a nejsou schopny paralelního pohledu. Léčba závisí na mnoha faktorech, používají se opět dioptrické brýle a cvičení, v krajním případě je potřeba operace okohybných svalů.

Léčba dalekozrakosti u dospělých

Vadu odhalí oční lékař či optometrista. Dalekozrací lidé nosí dioptrické brýle nebo kontaktní čočky, které jim zjednodušeně řečeno posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost lze korigovat laserovými refrakčními operacemi, vyšší dioptrické vady se odstraňují spíše nitroočními zákroky. Nejčastěji se během operace přidává takzvaná fakická čočka nebo se odstraní původní čočka a do oka se implantuje umělá nitrooční čočka, která nahradí lidskou čočku.

Léčba vetchozrakosti

Jakmile začínají pacienti oddalovat text při čtení, je čas na oční vyšetření a předpis brýlí do blízka. Lze také používat víceohniskové kontaktní čočky. Když vada dosáhne již více než 2 dioptrie na čtení, je možné ji také léčit operací PRELEX (presbyopická výměna čočky), kdy se z oka odstraní lidská čočka a místo ní se implantuje víceohnisková čočka, která umožňuje vidění na více vzdáleností.

Dalekozrakost

  • Jiné názvy - Hypermetropie, špatné vidění na blízko
  • Popis - Vrozená oční vada
  • Příznaky - Rozostřené vidění především na blízko, příznaky jsou podobné jako u vetchozrakosti, kdy oko vidí špatně na blízko vlivem opotřebení.
  • Léčba - Koriguje se brýlemi, umělými čočkami, laserovou operací.
  • Prevence - Vadě nelze předejít, je vrozená.

Odborná garance: MUDr. Lucie Valešová, Oční klinika Neovize Praha

Načítám