Co se shrabaným listím? Přeměňte ho na živiny

Druhá půlka října se nese ve znamení spadaného listí. Na chvíli zazářilo ve žlutých a rudých barvách, aby poté zhnědlo, schoulilo se v trávě a začalo tlít. Nezbývá nic jiného, než vzít hrábě – dobře se pracuje třeba se švédskými hráběmi, které jsou lehké a široké – a pustit se do práce.

Dřív na podzim na zahradách voněly ohníčky, protože se pálily větévky i listí. Většina obcí ale pálení zakázala. Pokud nad takovou likvidací lupení přemýšlíte, raději se zeptejte na obecním úřadě, zda je to u vás povolené.

Na druhou stranu i kdyby to u vás možné bylo, spálit listí je škoda, protože ho můžete dobře využít a přichystat si kompost plný živin. Docela zadarmo.

Nečekejte na poslední lupen a hrabejte průběžně. Zabráníte tak tomu, že vám na zahradě vznikne hutná vrstva, která bude vlhká a bude se s ní špatně pracovat. Také může přijít první sníh, tím si práci ztížíte. A pokud chcete listí ukládat do kompostu, je lepší přidávat ho postupně a proložit ho třeba poslední posečenou trávou.

Část listí určitě do kompostu využijte. Dobře se rozkládá – mnohem lépe než jiné tužší části rostlin, jako jsou například stonky. Jestli máte zahradu velkou a můžete si dovolit i rozměrnější kompost, je to jen ku prospěchu věci, protože listí se lépe rozprostře.

Listí rozložte v rovnoměrné vrstvě silné asi 15 až 20 centimetrů a proložte ho dalšími organickými vrstvami – například hnojem nebo zeleným materiálem. Využít můžete třeba trávu nebo zbytky rostlin, jakou jsou třeba natě ze sklizně kořenové zeleniny.

Do kompostu může přijít jakékoli listí ze zahrady – z jabloní, hrušní, třešní. Bát se nemusíte ani ořešákového listí, to je ale lepší nadrtit a přidat v poměru jeden díl ořešákového listí na tři díly jiného materiálu. Pokud je sucho, můžete kompost prolít vodou, protože vlhkost urychluje tlení. Listí na kompostu vždy posypte troškou vápna, které zničí choroboplodné zárodky.

Vedle hrabání listí vyžaduje podzim i zazimování rostlin, třeba bylinek nebo růží. Shrabané lupení vám pomůže vytvořit dobrou tepelnou izolaci podobně jako například chvojí, pro které byste ale museli do lesa.

Ke kořenům rostlin nahrňte zeminu, přidejte vrstvu listí a zasypte opět zeminou, která lupeny přidrží. Vrstva listí ochrání kořenový systém před zimními mrazy, navíc rostlině poskytne i žádoucí živiny. Listím můžete přikrýt i ovoce nebo zeleninu, které skladujete v bedýnkách ve skleníku.

Z hromady listí si můžete vyrobit také takzvanou listovku. Je to vlastně kompost, který vznikne pouze rozkladem listí. Používá se například jako mulč, přidat ho můžete do záhonů, ale i do květináčů. Běžně bývá součástí substrátů.

Na listovku se používá hlavně bukové a dubové listí, ale proč byste pro něj chodili do lesa. Použít můžete i listy z ovocných stromů, z kaštanu nebo ořešáku.

Kromě listí budete potřebovat také pevný igelitový pytel, zkuste ten černý na odpad. Pytel na několika různých místech propíchněte hřebíkem, je to kvůli odtoku vody. Potom pytel naplňte shrabaným listím a pokropte ho vodou. Stačí třeba jeden kropáč. Přebytečnou vodu nechte odtéct, pytel zavažte a uložte na stinné místo.

Nebojte, listovka nezapáchá, možná jen bude trochu vonět po podzimní nostalgii. Za rok můžete směs použít k mulčování. Za dva roky pak listovka plně vyzraje a vznikne z ní hodnotný substrát pro pěstování rostlin.

Pokud máte na zahradě tolik listí, že nevíte, co s ním, dopravte ho do sběrného dvora, dejte ho do popelnice na bioodpad nebo si zavolejte zahradnickou firmu – některé ho rádi odvezou a zpracují.

Jestli máme k zahrádce blízko, nezapomeňte se každou sobotu od 16:45 na Televizi Seznam dívat na pořad Mistři zahrad, kde uvidíte krásné proměny. 

A pokud si chcete úklid zahrady usnadnit, pomůže fukar či vysavač listí